Všechny recenze
Poetický příběh o zakázané lásce odehrávající se sice v polovině minulého století, ale s trochou představivosti by šel aplikovat i v dnešní době bez viditelných hraničních bariér.
Priznám sa, mám na Özpeteka slabosť, je jeden z mojich naj režisérov - napriek tomu že väčšina jeho fimov je z prísne profesionálneho pohľadu lepší priemer. Dáva im niečo naviac, čo v/u iných nenájdem. A predsa sa mu podarilo ma s Bohyňou Šťastia príjemne prekvapiť - spôsobom ktorý by som od neho ani nečakal. Áno, je tu zasa jeho trademark: "široká rodina priateľov", komunita vydedencov, veľké oslavy, spolu-zažívanie a spolu-vychutnávanie života (slovom: konvivialita), ale aj smrť a tragédia v takmer antickom (alebo telenovelovom, záleží na uhle pohľadu) poňatí. Aj celý tradičný Özpetekov herecký ensemble - iné šaty,...
Poslední tiknutí před půlnocí, ručička hodin se posune o pouhou vteřinu, a se dnem plnoletosti se adolescent z velmi chráněného dítěte stává nechráněným dospělým se všemi povinnostmi a odpovědností. Jedni se těší, že pak budou všechno moci, jiní se bojí, že pak budou všechno muset. Tíseň z blížící se dospělosti je obvykle subjektivním pocitem bez racionálního podnětu. Snad ke znázornění této skutečnosti si tvůrci příběhu pomohli velmi nešťastným způsobem: hlavní postavě, teenageru Lukovi, přisuzují vidiny tragických událostí, které se vzápětí opravdu odehrají. Lacino tak konstruují následné Lukovo společenské vyloučení a s minimem úsilí budují ponurost děje i...
Nie ľahký a nie veselý východoeurópsky film, no zároveň vizuáne výborne nasnímaný európsky štandard, ktorý sa dá veľmi dobre a s chuťou dopozerať až do konca. Aj keď, hovoriť o začiatku, strede a konci v prípade tohto príbehu je trochu ťažké. Ako v Danteho panoptiku sa tu vŕši jeden moment pre zdvihnuté obočie za druhým - až dostane divák prestimulovaný pocit že ho už snáď nič neprekvapí: "a čo ešte?"... Odpoveďou na túto častú prvoplánovú kritiku je - Kontext. Natočiť v klerofašistickom a hysterickom súčasnom Poľsku film o akútnom probléme pedofílie medzi...
Obvykle sa zlé recenzie píšu dobre, ale v tomto prípade neviem. :) Záleží ako tento počin človek vezme. Ak ako seriózny film dotýkajúci sa niektorých závažných tém - a že si ich neberie na mušku málo (dajme tam všetko čo nás napadne!) - strávi hodinu a pol medzi "čo?" "vážne?" "ale tak toto snáď nie". Ak ho pojme ako (nechcene) komickú frašku, myslím že sa aj pobaví - ale vydalo by to skôr na kraťas až strednú metráž. Z technického pohľadu - strašní herci ("stiff as hell"), strašný scenár (ak vôbec nejaký mali), strašná dramaturgia. Čo...
Čtrnáctiletý sirotek Mulla se vydává hledat svého staršího bratra. To je hlavní osa indického filmu zasazeného do drsného prostředí periferije Bombaje. Je to film o hledání a postupném odhalení drsné a nahé pravdy. Možná jediným příjemným motivem je odhalení homosexuálního románku mladého Mully. Silný příběh natočený kompetentním režisérem jsou pro mne plusové body, i když si myslím, že film nezaujme tak široké spektrum diváků.
Dokument zpracovaný formou delšího videoklipu. Množství střihů kombinujících staré VHS nahrávky s moderními záznamovými metodami působí místy zmatečně a zbytečně chaoticky.
Odborní i diváčtí recenzenti takřka unisono připomínají Call Me By Your Name jako možnou Ozonovu inspiraci. Léto 85 je však zpracováním Chambersova románu Dance on My Grave (1982), který Ozona ve věku postav filmu silně ovlivnil, a který si Ozon dávno přál zfilmovat. Ve filmu výborně zachycená atmosféra osmdesátých let je zároveň atmosférou Ozonova mládí; můžeme předpokládat, že film je svého druhu zpovědí o jeho vlastním zrání. Letní teenagerovskou romanci, která pro mladšího a naivnějšího z partnerů končí tvrdým pádem, mají oba filmy společnou. U Ozona razantně posílenou o osudový prvek, když smíření, které by nejspíš...
Lehce stravitelnou formou zpracované téma k oživení paměti, popř. uvědomění si (nejen) mladých lidí, jaká situace vládla v queer komunitě v době nedávno minulé.
Mít restauraci a zjistit, že servírka je vůči hostům takhle oprskle vlezlá, má na minutu padáka. Pro tvůrce Tylera ovšem, pokud měli držet dokonale korektnickou linii a získat za to festivalová ocenění, šlo o nejlevnější způsob, jak dostat do hry ženský element v roli moudrého spasitelského dea ex machina, který toxicky maskulinním tupcům důkladně napraví hlavu. Bez toho "award winning" korektnický film existovat nemůže. A vyplatilo se: celkem 11 ocenění na Florence Film Awards 2019 a Independent Shorts Awards 2019. Pokud obsahu se týká, nic nového pod sluncem, dětskou sexualitu popsal už Freud. Do spolužáka jsem...
Fortuna je v římské mytologii bohyní náhody, osudu i štěstí. Film nabízí příběhy, které také může přinést život. Krizi lásky a vztahu po letech, nemoc, přátelství a pocit odpovědnosti. Film vás nutí přemýšlet, ale občas se i pousmát. Nevím, jestli stejně jako mne, osloví i generaci mladší.Možná to je i tím, že sám mám dvě děti a žiju mnoho let v partnerském vztahu. Každopádně za sebe film určitě doporučuju.
Milý, ba roztomilý filmík o milém, ba roztomilém dětském hraní a kočkování, které ještě nemusí znamenat vůbec nic. Nebo taky může. Mnohem zajímavější je, na co si hrají a co sledují dospělí. Třeba autor české anotace, který - snad aby "vylepšil" původní anotaci producentů - popsal takřka antierotické dětinské hry jako "experimenty se sexualitou". Nebo Česká televize, když tento film o dětech a jejich hrách označila za "nevhodný pro děti a mladistvé". Šokující, neuvěřitelné, to se někdo opravdu po... kálel a ruský zákon o zákazu propagace homosexuality uplatňuje u nás už teď, jaksi dopředu.
Samotný začátek dává tušit, že se nebude jednat o tuctovou podívanou z puritánského prostředí plného strachu, pevně daného řádu a nezpochybnitelné autority církevních hodnostářů. Vše je uvolněné, rozjuchané...bohužel až moc. Film pro mě bohužel rychle ztratil punc opravdovosti a začal jsem si pohrávat s myšlenkou, jestli v první řadě nechtěl Iván Noel zachytit dovádějící (polo)obnaženě chlapce a užít si jejich přítomnosti.
Dojemný příběh o proměně jinošské (snad) lásky v dospělé (snad) přátelství. "Bývali jsme si tak blízcí - víc než bratři" ... "Byli jsme děti". Zřetelně začátečnická (teprve druhá) práce Gabriela Dorado. Působivý vizuál, avšak na mnoha místech nešikovně přepálený scénář i vedení herců. Za pozornost stojí diskuse pod videem na YT. V De vuelta vidíme Carlose Cuevase, pozdějšího představitele Pola Rubio v seriálu Merlí. Podobně, jako Call Me By Your Name, i Merlí dokáže vybudit reakce, které velmi dojímají, také ale poněkud děsí. Není dobré zůstat dítětem takhle moc - pořád jsou to jen...
Na osm soust rozdělená chuťovka, která dokonale nabudí smysly a vyvrcholí téměř dokonalým DIVÁCKÝM orgasmem.
Když se herec roliček v převážně krátkých filmech (z toho některých natočených ve vlastní produkci) pokouší prolomit smůlu průnikem na jinou pozici ve filmařské branži, jako Sal Brando, je to jistě sympatické. I role scénáristy a režiséra však vyžadují talent a nápady. Nezdá se, že by kraťas Requited byl projevem toho či onoho.
To, o čem film je, je popsáno v Podrobnostech od Jiřika. Mě film zajímal především proto, neboť v něm hraje hlavní postavu můj oblíbený Kanaďan, kterého znám především jako porotce ze soutěží RuPaul´s Drag Race - Jeffrey Bowyer-Chapman. Ta "deka" na mě také padla, téměř od začátku, ponurost a tmavé záběry scén mnohdy večer a v noci měly vyvolat v divákovi pocit stísněnosti při sledování tohoto mystery horroru, který mě zaujal tak napůl a v závěru i překvapil (čekal jsem jiné rozuzlení) a mé celkové hodnocení kopíruje průměr všech ostatních, především na IMDb a ČSFD.
Mnozí dospělí lidé si mylně navykli ztotožňovat lásku se sexuálními aktivitami a na základě toho usuzují, že také hranice lásky se s nimi téměř kryje. Zamilovaný však může být i člověk mnohem mladší. V souladu se svou citovou orientací se může zamilovat i člověk, který dosud nezačal dospívat. To se stalo mnohým - a také devítiletému Tylerovi. Zvídavost, inteligence a dostupnost informací mu napomohou své city reflektovat a svěřit se staršímu bratrovi. Krátký snímek také naznačuje, oč lepší je současné dětství s neomezenou dostupností informací oproti dětství v předdigitální společnosti informačního nedostatku. Coming out někoho, kdo ještě nezačal dospívat, však...
Míra gay obsahu je dle mého: 100% (už jen proto že „3x45 minut“ je pravděpodobně sestřih gay linky zmíněného seriálu). Plusy: Ústřední dvojka a chemie mezi nimi. Matně si pamatuju i pěkné jiskření mezi heteráky ve vedlejších rolích. Mínusy: Tokání ústřední dvojky bylo zbytečně natahované (i na 3 epizody). New hrál Kaa jako tak solidního, až byl chvílemi nudnej (a vůbec ne poprvé – vizte Water Boyy: The Series). .
