Všechny recenze
Při sledování bude hodně záležet na úhlu pohledu. Pokud se zahledíte na film optikou heteráka s pár pivy v sobě, budete se náramně bavit na účet roztodivných a pitvořících se gay postav. Ale jestli jste gay bojující za rovnoprávnost, máte právo být dotčeni. První část jsem se opět divil, co vše lze natočit. Ale vzal jsem nakonec Divos! na milost a dokoukal jsem se do konce bez kroucení hlavou.
Nejsem žádný kritik, ale za mě výborný. Co bych za možnost shlédnout takový seriál dal, v době, kdy jsem sám zjišťoval jak to s mojí orientací je. V té době byly takové filmy tabu a navíc byla homosexualita trestná. Myslím si, že tápajícímu mladému klukovi může takový příběh trochu pozvednout sebevědomí a přestat se stydět, kým je. Děkuji za to a seriál doporučuji.
Velmi podnětný pětidílný dokument se solidními českými titulky, zakousl jsem se do něj a už jsem se nemohl odtrhnout. Velmi dobře udělaný, spousta dnes už historických dokumentů, vtipně prokládaný, pestrý. Mnohdy ale i velmi smutný až šokující. I já jsem se dozvěděl nějaké drobnosti z historie TV vysílání v USA, které mi nebyly známy a celou sérií se stále prolíná neuvěřitelný, a ani dnes nezakončený, boj LGBT komunity za svá práva. Vystupuje řada osobností, které známe z filmů či seriálů, z těch posledních i transgender hvězda ze seriálu Pose Mj Rodriguez ... ...
Zajímavý jihokorejský film vypráví o pozvolna stárnoucím učiteli, který plánuje vstoupit do heterosexuálního manželství - nebo to alespoň všem okolo sebe tvrdí. Ve skutečnosti se však nikdy nevyrovnal se svým dávným "zamrznutím" v opětovaném rodícím se citovém vztahu se spolužákem v rodné vesnici. Tento počínající vztah byl - ačkoli možná nemusel být - přerušen jeho odchodem na studia do Soulu ještě dříve, než se mohl skutečně rozvinout. Spolužák se následně oženil. V učitele skličujícím okamžiku plánovaného vlastního manželství se však tím výrazněji znovu začnou drát na povrch potlačované city a vzpomínky. Učitel je pronásledován představou nahého těla svého žáka,...
Když dokonce nedojde ani na sex, hrozí to ještě daleko větším průšvihem, než sex nechráněný. A do toho Žižek *) na začátku i na konci... Ještě, že v Čechách jsou takové bouřky vzácností. Jediný celovečerní z pěti filmů Davida Moragase. Pokus o konverzačku, která by byla opravdu o něčem. Vzrušující oťukávání, poznávání i přetahování. Jenže divák by musel být dokonale prost jakýchkoli dalších vnějších podnětů i vlastních starostí, aby mohl a chtěl přes hodinu trvající přehuštěný koncentrát velmi osobních výpovědí a stále silnějšího erotického jiskření vstřebat na jeden zátah. A na to, aby se k filmu vracel...
Krátký film je jistě nejobtížnější způsob vyprávění, děj tohoto filmu však nepůsobí příliš pravděpodobně. Celkový dojem tak v mých očích nezachrání ani jinak solidní kvalita hereckých výkonů, kamery, střihu a hudby.
Ač vůbec nemusím seriály typu záchranářů a detektivů (i když jejich práce je nedocenitelná a vážím si jí), na českých kanálech se na party českých vysloužilých herců, co vždy včas přijedou a všechno vyřeší, vůbec nedívám, přesto jsem se do tohoto seriálu USA pustil. A jak píše TheTrouble ve svém prvním odstavci, když jsem se postupně seznamoval s jednotlivými postavami "týmu", musel jsem se pousmát, neboť tam snad už chyběl pouze Aboridžinec a indická hidžra. Gay linka, jak by se po úvodním díle mohlo zdát, není vůbec nosná, v dalších a dalších dílech je téměř...
Sám si pamatuji na šok, který jsem zažil při poslechu vlastního hlasu ze záznamu. Dokázal jsem se tedy vcítit do Davidovy kůže. Jen jsem neměl a nemám potřebu ho měnit, jelikož mě charakterizuje. Stejně jako chůze a několik dalších znaků.
Francie je známa tradiční masivní podporou své národní kultury, v tom i filmu. Vede to občas ke vzniku děl, která jinde by spíš nevznikla, která se nemusejí ohlížet na to, zda zájem mas diváků zaplatí náklady, jež jsou u filmu z povahy věci vysoké. Děl, která jsou intelektuálními konstrukty či manifestacemi tvůrčích schopností, leckdy jsou v některém ohledu třeba i vynikající, mluví se o nich na festivalech či v médiích pro fajnšmekry, avšak většina diváků zůstane ve svém myšlení, cítění a činech jejich shlédnutím nepoznamenána. Jours de France jsou jasně tento případ. Všechno je vypiplané: scénář (akceptujeme-li...
Nepřišlo mi to tak zajímavé jako 4% filmová tajemství možná proto, že se soustředili na nezávislejší produkci; tu nemám tak nakoukanou. I když si pamatuju euforii z průlomového hnutí New Queer Cinema. .
Jak píší kolegové, natočit na téma pandemie AIDS něco zásadně nového už asi nelze. Obsahově nového určitě ne, protože základem příběhu vždy budou dávno známé reálné skutečnosti. Prostor pro usilování však stále zůstává v oblasti nápaditosti a kvality zpracování, a zde patří Sa raison d'être spíš k tomu lepšímu. Téma AIDS se sice může zdát vyčerpáno, v každém případě to ale zásadní téma je, ještě dávno není vyhráno *). Příběhů, jak sedmnáctiletý Bill vzal na střední do pusy šestnáctiletého Franka, a jestli neumřeli, tak tam mají plné pusy dodnes, je také hodně, taky se o tom moc nového natočit nedá,...
Yaoi je jako péčko. Jednoduchý, šablonovitý děj, ve kterém se mění v lepším případě hlavní aktéři. Nemá ambici diváky zbytečně překvapovat. The Shipper se ale rozhodl zavedené mantinely značně rozšířit. Děj je docela košatý, vývoj méně předvídatelný, bohužel i na úkor logické návaznosti. Místy jsem měl však pocit, že se autoři zalekli vysokých ambicí a zatáhli za ruční brzdu pro uklidnění zčeřených vod, aby se však záhy zase rozjeli.
Pro vysoké hodnocení mám stejné důvody jako u televizní verze Visible: Out on Television. I když chronologicky bych to doporučoval zhlédnout obráceně, Najmě když už jsme dál než v 90. letech min. stol. (a to už tehdy prý autor knižní předlohy poprosil scénáristy, aby reflektovali pozitivní vývoj od 80. let min. stol., jimiž končil svou původní pesimistickou analýzu). V průměru ještě kousek výš, protože rozhovory byly lepší, osobnější. .
Pozn.: Přesnější anotace je na Wiki: "...about the representation of LGBTQ+ people in television, both on-screen and behind the camera." Vysoké hodnocení dávám hlavně za informační hodnotu a že ve mně vzbudili chuť vidět skoro všechno, co bylo zmíněno. A přinutili mě zavzdychat nostalgií nad seriálama mládí. Zazněly i zajímavé a leckdy vtipné komentáře. Ale... argumenty byly dobré, nicméně TV nemůže sama vychovávat a vytvářet kulturu, pak to opravdu vypadá jen jako propaganda vládnoucího režimu a není to žitý. A bohužel už je i na mě příliš jak zkratek (potažmo identit), tak gayů v seriálech (zvláště když...
Ve filmu ovládá nejvyšší patra australské společnosti tajné bratrstvo homosexuálů, podzemní struktura s podivnými chrámovými tanečními obřady. Bratrstvo je řízeno celebritami na úrovni ministra a senátora, soudce nejvyššího soudu a dalších. Na Mladíkovi, hrdinovi hlavní dějové linie, je předvedeno, jak spiklenci lapají do svých tenat nevinné hezké mládence, vychovávají z nich zištné homosexuální štětky a pro jistotu je nenápadně obklopují dalšími figurami, které z kluků tahají jejich skryté záměry a dohlížejí, aby se nevymkli. K pojištění vazeb a mlčenlivosti i mladíci jsou členy bratrstva, samozřejmě na nižších stupních hierarchie. V bratrstvu se homosexualita přenáší z otce na syna, se synem...
Tato švédská miniserie nabízí prostřednictvím několika rodin pohled do švédské společnosti 70. let a nedávné minulosti. Pro převážně ateistickou českou povahu, většinově vzdálenou extremistickému chování, působí poněkud neskutečně a v některých momentech jsem si myslel, že ta drsnost je moc prvoplánová. Nicméně si myslím, že profesionálně provedená miniserie nutí člověka k zamyšlení. a to i generaci, která pamatuje i ta léta 70. u nás.
Snad i ty nejpokleslejší komerční stanice u nás přesunuly vysílání jihoamerických telenovel na pozdní noční hodiny, takže divák s dobrým spaním by mohl mít dojem, že je s nimi konec. Ve skutečnosti se takové věci točí dál, obvykle podle stále stejného vzorce: prostoduchý předvídatelný děj, umělé konflikty a ještě umělejší efektní dramata, divák není ani mikrosekundu obtěžován nutností přemýšlet, kde je dobro a kde zlo, nebo luštit snadno a rychle čitelné vyhraněné charaktery bez vývoje. Stačí usednout k obrazovce, vypnout mozek a otevřít pytlík s brambůrky. Mariposas verdes jsou bohužel natočeny podle téhož schéma. Kdyby byly...
.
