Všechny recenze
Limonáda z červené knihovny. K žehlení nebo k vaření je to příjemné, nekomplikované a laskavé pozadí.
Brilantní
Příběh je prostinký a zpracování naivní. Už teď vím, že na tohle dílko zapomenu. Jediný přesvědčivý výkon (za mě) podala matka. Doporučil bych filmařům točit o tématech, která alespoň vzdáleně znají. Filmové zpracování vztahu mezi hrdiny tohoto filmu mi nedovoluje věřit, že autoři byli někdy zamilovaní. Venkov v jejich podání je o postávání ve vlnící se trávě a neustálém přeskládávání oblečení. Rakovinu jsme měli a máme v rodině několikrát. Je mi líto, že to nebyl a není tenhle bezva US typ - rozhodně vypadá líp, než co jsme zažili a zažíváme my... ...
I když jako komedie dobrý, i chápu, že autor zařadil gaye jako lacině módní prvek, ale nechat z něj udělat takový laciný terč pro pologramoty... no, nevím, moc reálné mi to nepřipadalo... nebo vy byste snad nechali do sebe takhle strefovat bez patřičné odezvy? Potvrzuje se mi, že kam český filmař gaye zasadí, tam 7 let tráva neroste. Ač některé situace byly možná inspirovány životem, tak tady s tím gayem se mi to akosi nepozdávalo. Ale jinak jsem se nasmál, jak už dlouho ne.
Ač nepolíben předem tímto dílkem jsem se do něj hned pustil a po pár minutách sledování jsem si říkal, že je to jakási konverzační slátanina a že takto se snad žádný výbor SVJ ve skutečném životě nechová a když pak Polák po té první velké urážce Lábusovi nerozbil hubu, chtěl jsem to vypnout. Ještě že jsem to neudělal, a i když má dílko různé drobnosti, které na sto procent nebyly, celkové vyznění na konci mě přimělo k tomu dát komplexní desítku, protože mě film nakonec potěšil, pobavil, v závěru i překvapil a pocit nadlehčenosti a...
Čekal jsem více pravých Bolívijců v sestavě herců (míním tím s indiánskými rysy). Přesto mě film zaujal a líbil se mi po všech stránkách, vše bylo tak nějak vyvážené a pro mě rozhodně mírně nadprůměrné. Též jsem si lépe nastudoval, kdo jsou mennonité ...
Překrásný film ve, kterém je jen o příběh dospívajícího chlapce, ale o smyslu života celé jedné rodiny. Trápení na plátně prožívá na plátně nejen Eliot, ale i jeho nešťastná matka. Klenotem filmu jsou nádherné poetické záběry. Na krajinu, a lidi, na věci... Spolu s hudbou a špičkovými výkony herců vytváří z filmu velmi intimní poetický příběh o naději, lásce a osamělosti. Režisér a scénárista v jedné osobě používá na mnoho místech filmu poetické symbolické obrazy. Hodně z nich cítíme s partnerem, že režisér do filmu vnímá vlastní emoce, cit i fantazie.
Místy zbytečně moc emočně vyšponovaný film, ve kterém až ke konci dochází k uklidnění a kýženému výchovnému efektu - pochopení druhých.
Příběhů o šikaně je už tolik, že mě nemohlo nic překvapit. Samotný příběh by se mohl stát, v hlavách ubližovaných se děje ledasco. Zpracování slabší. Za mě nic moc.
Pomyslný jazýček na vahách balancující mezi náklonnosti a zdrženlivostí se rozkmital a výsledný vjem mi už nebyl příjemný díky značné schizofrennosti v jednání obou postav. No a ten konec.
Příběh mi připadal takový vypovídací, který neřešil nastolenou otázku, melancholický, někdy až snový. Taiwanci rozhodně nemají přísné nařízení a cenzuru, jako v pevninské Číně, takže se dočkáte i polibků a něžností. Tento lehce nevšední snímek řadím u sebe do průměru. https://mydramalist.com/24217-life-of-silence
Čínská produkce často dává na odiv okolnímu světu svoji vyspělost. Děj se často odehrává v jasně stanovených mantinelech s minimem odchylek. Ale zde se podařilo něco nevídaného, balancovat na pomezí ochranářského přístupu ruku v ruce jdoucího s majetnickými sklony a oddaností, láskou, kombinovanou s odtažitostí u objektu zájmu. Výsledný mix je hodně povedený.
Pro mě velice zajímavý, objevný snímek ze čtvrté nejlidnatější země světa. Možná bych já, ale jen sám pro sebe, opravil erthosovo slovo v jeho recenzi "neobjevný" na neobjevený. Uvidíme i záběry z Jakarty s třicetipodlažními králíkárnami a především boj jednoho mladíka, který ten "boj" vede SÁM SE SEBOU. Film je vyroben velice originálně, kdy postavy někdy spolu i mluví, ale nic není slyšet. Naopak, pokud se komunikuje elektronicky, překlad je vidět i v angličtině. Ten boj musí podstoupit každý člověk s orientací na stejné pohlaví. Musí jej podstoupit co nejdřív...
Z milionkrát ojetého tématu je potřeba vyždímat aspoň ten zbytek a moc se nepovedlo :) Zbytečný doják a místy moc křečovité.
Příběh by ještě šel, ale herecké výkony jsou podprůměrné, i když jedna výjimka se našla - psychopat v závěru filmu - tomu jsem to teda sežral i s navijákem. Hudba a celkové zpracování... no, řekněme to diplomaticky - amatérské.
Tento holandský kousek se mi moc líbil. Celkový dojem podpořily i výborné titulky od agnus(e), dodatečné díky. Jedním slovem k tomuto filmu: ŽIVOT. Přerod Helen v novou Helen (skvěle ji zahrála Ariane Schluter) a sekundoval jí Joeri (Jonas Smulders). Všechno sedlo tak akorát a vyklubal se z toho pěkný filmový zážitek. DOPORUČUJI.
Originálně pojatý příběh o druhé šanci, kterou by si mnozí z nás přáli také dostat.
Já budu hodnotit okem gay diváka výše, než předchozí recenzent. Filmů od tohoto režiséra tady máme více a ani ten se mi nezdál podprůměrný. Když odmyslíme obal žití Philippa a Enise v Berlíně, vyloupne se nám příběh tajemna z podzemní jeskyně na Korfu, kde je Herkules varuje, aby tam nejedli granátové jablko. Varování nebylo vyslyšeno a mezi těmito muži propuká erotické poblouznění podnícené řeckou mytologií a následné vystřízlivění zpět v Berlíně. Jak moc tyto dva sportovní muže ovlivnila řecká historie, zda dále budou chtít vnímat krásu těla a duše svého kamaráda se dozvíme na konci...
Počáteční sledování červené knihovny dostává v závěru nový a mnou nečekaný rozměr, který katapultoval snímek ne o jeden, ale o více stupňů na pomyslném žebříčku originality vzhůru.
Strhující příběh dvou mladých kluků z NY, z nichž jeden se živí prostitucí. Velmi chytře napsaný scénář, který neopakuje známá schémata, ale přesvědčivě propojuje hned několik motivů. Výborně režírované i zahrané. I když se na to v některých momentech nedívá úplně snadno, vřele doporučuju.
