Všechny recenze
Když jsem se přenesl přes vlastní morální limity, které ovlivňovaly sledování díky zvyšující se míře hněvu, kterou ve mně budilo delikventní jednání a začal jsem vnímat samotný, solidně vystavěný, děj s přesně vedenými, typově dokonalými herci, tak mě snímek zcela pohltil.
První dva díly jsou spíše seznamovací a nijak zvlášť mě nenadchly. Od třetího dílu ovšem autoři začínají utahovat smyčku kolem krku jednotlivých postav, problémy při přípravách svateb jsou mnohem zajímavější a osobnější, přičemž naši hrdinové zároveň prožívají těžké chvíle ve svém vlastním soukromém životě. Šestý díl pak servíruje mimořádně silnou dávku emocí, která vás chytí pod krkem a téměř zlomí srdce. Přičtěte si neokoukané exteriéry a jedinečnost indických svatebních obřadům, a vyjde vám velmi zdařilý počin hodný pozornosti. Update: Druhá série ještě lepší! Sevřenější, osudovější, přináší zajímavá a vážná témata, která skvěle zpracovává. 95 %
"Tělesný rozměr" je ten jediný, který stojí za pozornost.
Naprosto lehounký, roztomilý film, pojatý s divadelní, lehce teatrální noblesou. Z každé scény je cítit, že to tak tvůrci chtěli, že takto to byl jejich záměr, který alespoň mnou nelze odsuzovat. A celé toto kouzelné dílko se v závěru promění v krásnou brazislkou skoropohádku. Co více si přát! Doporučuji všem uživatelům GT, kteří se chtějí alepoň jednou za čas odlehčit od srdceryvných dramat, bezpráví, krve a násilí ... Pozn.: mimochodem, "teta Lourdes" to zahrála také moc pěkně. Druhá pozn.: až teď mi to docvaklo ... jedním "z těch...
Zpočátku jasně čitelný a předvídatelný děj, snad kvůli vybočení ze zajetých kolejí, mění směr a vrcholí v zastávce "jsem k dispozici všem zájemcům".
Poměrně nevyvážená kolekce krátkých filmů. Nejvíce mě oslovil snímek Netuno (80%) a Just Past Noon on a Tuesday (80%). Oba udržely mou pozornost, když už ne přímo dějem, tak otevřenou nahotou či sympatickým obsazením, na které se dobře dívalo. La tempête (40%) a La tapette (40%) mají stejného režiséra a pro mě i podobný výsledek. Navíc si režisér dovolil v obou snímcích použít stejný dialog. P.D (20%) mě zcela minulo.
S ubíhajícím časem a přibývajícími vzletnými frázemi mi došlo, že děj zasazený do zajímavých pařížských kulis nenabízí žádnou nosnou myšlenku. Zkrátka jen plyne, za doprovodu klasické hudby, lapený v minulosti. Jednoduše další konverzační snímek o všem a zároveň ničem.
I bez vyhrocených scén se dá naštěstí natočit snímek pojednávající o problematice AIDS.
Že je film jiný, pojatý netradičním autorovým úhlem pohledu, zjistí každý, kdo se podívá. Mě ale tato "originalita bez ladu a skladu" moc nezaujala včetně mnohých "erotických" scén, a proto nemohu dát vyšší hodnocení, snad časem, až se na snímek podívám znovu ...
Další z mnoha tak tak průměrných filmů, jednotlivé scény působí amatérsky, odříkaně, neohrabaně. Snad jen ten černoušek byl více uvěřitelný ...
Po všech stránkách slabší kraťas, který snad "spíše doporučuji" už jen kvůli té osvětě, tématu (co si budeme povídat, je to stále AKTUÁLNÍ) a fajn katalánskému letovisku Sitges. "Model" Paul jako typický Španěl moc nevypadal, líbal jako ryba a hlavně mě dorazil úsek fáze zamilovanosti obou Španělů "zdařile" doplněný thajskou ukňouranou písničkou ...
I když tento krátký film má jistě v mnohých ohledech solidní kvalitu, neoslovil mě tak, jak bych očekával, vše na mě působilo prvoplánově, jednodušše, neosobně (snad kromě matky ...).
Možná off topic - vím, že Čína je dnes zemí neomezených možností, ale zaujaly mne exteriéry a interiéry, kde byl film natáčen - nevím, zda to byla přímo Čína - obzvláště třeba nemocnice - netuším, pro jakou bohatou klientelu ty nemocnice byly, ale takovou nemocnici jsem v Čechách neviděl :-)
Tak to dopadne, když obsah zvítězí o několik řádů nad formou.
Roztomilá komedie, kde umře snad jen jediný brouk, ženské působí jak z filmu Adéle ještě nevečeřela, kluci jsou přímo k sežrání a jejich lásku jim těžko bude někdo nepřát. Jde sice o typ filmu "lepší školní cvičení", ale vtipné scénky a celkově pozitivní atmosféra je v dnešní době a proti filmům tvrdě reálným takové milé pohlazení.
Zájem hraničící s obtěžováním očividně nezapůsobil. Že by byl objekt zájmu opravdu heterosexuál?
Rychlá jízda s několika vtipnými momenty.
Kromě známé homofobie jsem si díky tomuto osvětovému snímku rozšířil slovní zásobu o bifobii a transfobii.
Kdyby snímek vznikl v zemi se zavedenou LGBT produkcí, vytkl bych mu mnoho nedostatků v čele s topornými hereckými výkony připomínajícími "mluvící hlavy". Jelikož se jedná o prvního laoského zástupce, budu shovívavý.
