- Literatura
- Knihovna
- Muffin a čaj (Theo Addair)
Muffin a čaj (Theo Addair)
Sekce a rozdělení literatury
Literární žánr
Literární kategorie
Gay Obsah
Lokalizováno do češtiny
Česky
Daniel a Kit jsou dva šestnáctiletí spolužáci, kteří snad ani nemůžou být rozdílnější. Jeden je nejlepším studentem na internátě, k okolí se chová odměřeně a úzkostlivě si střeží své soukromí. Druhý má umělecké nadání, pořádek považuje tak trochu za zbytečnost a často dřív mluví, než myslí. Zdálo by se, že přátelství mezi nimi je nepravděpodobné a cokoli hlubšího rovnou nemožné. Jenže muffin a čaj přece dokáží zázraky, to je známé přísloví. A pokud není, tak by mělo být…
Uživatelské recenze
(Upraven: Srpen 10, 2018)
Líbí se mi
5.0
Jde o velmi milé, co do stylu dívčí písání, také v diskusích a třeba na YouTube jsou to hlavně dívky, kdo text přijímá nadšeně. Obojí neuvádím jakkoli negativně, i když chválu některého gaye, že jde o věrný obraz světa jeho šestnácti let, jsem zatím nezachytil. Jde také o písání zřetelně poučené rozsáhlou četbou, možná až příliš okatě najevo dávanou. Kájomaříkovské "ajcemtrajcem" *) nás vrátí o sto let zpátky, také mnohé další obraty a formulace usilují připomenout doby, kdy jazyk byl bohatší a kultivovanější. Jenže jsou-li cílovou skupinou dnešní teeni, a když i teenagerovští hrdinové knihy přemýšlejí a rozmlouvají takto nesoučasně, působí to spíš kontraproduktivně.
Některé myšlenky, nápady a pasáže textu jsou opravdu velmi hezké a občas zasáhnou (první rozhovor kluků, vzkazy skrze školní písemné práce, některé závěrečné úvahy), jiné tonou v banalitě (vánoční prázdniny, závěrečné kapitoly a epilog). Životnosti a uvěřitelnosti hlavních postav chybí dvojí. Jednak na deklarovaných šestnáct jsou kluci lidsky příliš zralí, nenacházíme pro věk nedospělců tak typické rychle se měnící pózy, které jim vnucuje nedostatek autenticky vlastních postojů formovaných přímou osobní zkušeností. Zdá se, že autor sám nemá od věku svých hrdinů dostatečný odstup, :-). A dělej co dělej, tím, že ze života náctiletých vytěsnil fyzično, autor text až tak nezušlechtil, jako spíš znevěrohodnil. Zde se pro změnu zdá, že byl-li kdy šestnáctiletým klukem, dávno na jeho pocity, touhy a puzení zapomněl.
Velmi nadějná začátečnická práce, která mne opravdu potěšila a přečetl jsem ji na jeden zátah, jak mám nejraději. Zde je blog autora: http://180641.w41.wedos.ws/ a zde facebooková prezentace: https://www.facebook.com/vpismenkach/.
*) Správně má být psáno odděleně a s "n" na konci, tedy "ajcem trajcen", jde o zkomoleninu slov "ať jsem zatracen".
Některé myšlenky, nápady a pasáže textu jsou opravdu velmi hezké a občas zasáhnou (první rozhovor kluků, vzkazy skrze školní písemné práce, některé závěrečné úvahy), jiné tonou v banalitě (vánoční prázdniny, závěrečné kapitoly a epilog). Životnosti a uvěřitelnosti hlavních postav chybí dvojí. Jednak na deklarovaných šestnáct jsou kluci lidsky příliš zralí, nenacházíme pro věk nedospělců tak typické rychle se měnící pózy, které jim vnucuje nedostatek autenticky vlastních postojů formovaných přímou osobní zkušeností. Zdá se, že autor sám nemá od věku svých hrdinů dostatečný odstup, :-). A dělej co dělej, tím, že ze života náctiletých vytěsnil fyzično, autor text až tak nezušlechtil, jako spíš znevěrohodnil. Zde se pro změnu zdá, že byl-li kdy šestnáctiletým klukem, dávno na jeho pocity, touhy a puzení zapomněl.
Velmi nadějná začátečnická práce, která mne opravdu potěšila a přečetl jsem ji na jeden zátah, jak mám nejraději. Zde je blog autora: http://180641.w41.wedos.ws/ a zde facebooková prezentace: https://www.facebook.com/vpismenkach/.
*) Správně má být psáno odděleně a s "n" na konci, tedy "ajcem trajcen", jde o zkomoleninu slov "ať jsem zatracen".
Líbí se mi
10.0
Knihu jsem přečetla opravdu jedním dechem. Čtivá, něžná, skvělá......
Líbí se mi
10.0
Četlo se to skvěle, i když mi není náct)))
