Téma filmu: AIDS / HIV

Film zachycuje osudy homosexuálů žijících na německém venkově, převážně v Bádensku-Württembersku, vzdálené od velkých měst s gay scénou a zázemím. V dokumentu vystupuje především pět osob: Hartmut je HIV pozitivní. Stefan je lesník a žije se svou matkou. Richard je ročník 1924 a svou orientaci po většinu života skrýval. Uwemu je 37 a žije stále se svou matkou. Erika má dva homosexuální syny a proto se angažuje ve sdružení rodičů homosexuálních dětí. Film získal na Berlinale cenu Teddy za nejlepší dokumentární film s LGBT tématem.

Steve je gay a nyní žije s partnerem Nedem. Dříve měl ale více partnerů a teď se obává, že může mít vir HIV. Ned mu řekne, ať jde na test. Pětidenní čekání na výsledky je pro Steva utrpením.   Film je součástí kolekce krátkých filmů Boys' Shorts: The New Queer Cinema.

Dokument se zabývá otázkou, proč je v USA stále v platnosti zákaz z roku 1977, že homosexuálové (respektive muži mající sex s muži) nesmějí darovat krev.

Mladý muž zapojený do milostného vztahu, který změní jeho život navždy, zatímco jeho milenec zápasí se svými démony na cestě, která ho bude nutit, aby se vyrovnal se svojí sexualitou, což ve výsledku ničí jejich životy.

Dokument mapující postoje gayů a leseb bojujících proti homofobii.

Po smrti Franka Davida Nilese se jeho blízcí rozhodli uspořádat zádušní mši.

Muž očekává výsledky lékařského testu ve svém domě na samotě. Jeho strach zesílí, když získá pocit, že zde není úplně sám.   Film je součástí kolekce krátkých filmů Black Briefs.

Joaquim Pinto, který je již 20 let nakažen virem HIV a žloutenkou typu C, si vedl filmový deník. Popisuje v něm své zkušenosti s léky a zpětně komentuje svůj život.

Když se při souloži ztratí kondom, je nutno přivolat na pomoc sestru Nonu. Snímek je rovněž součástí kolekce krátkých filmů Gay Shorts Israel.

Děj se odehrává na počátku 90. let v silně katolickém Irsku. Ředitelka školy Helen se dozvídá, že její bratr Declan se nachází v posledním stadiu nemoci AIDS. Jeho přáním je, aby se o jeho stavu dozvěděla pravdu jejich matka Lily, se kterou se mnoho let nestýká, a také se chce naposledy setkat s babičkou Dorou. V domě na pobřeží tak tři generace žen pečují o svého homosexuálního bratra, syna a vnuka. Vzájemným každodenním kontaktem se i mezi ženami pozvolna obnovují zpřetrhané citové vazby.

Světoznámý kreslíř komiksů Ralf König si svým výtvarným stylem a duchaplným humorem nabourávajícím klišé o gayích a queer kultuře obecně podmanil široké publikum, a to bez ohledu na sexuální orientaci. Legenda queer filmu Rosa von Praunheim, jehož retrospektivu jste měli možnost vidět za jeho osobní účasti na Mezipatrech před čtyřmi lety, vyobrazil uvěřitelného člověka se skromným projevem a obrovským pozorovacím talentem. Od neustále skicujícího teenagera procházejícího coming outem v nepříliš gay friendly prostředí kdesi ve Vestfálsku přes gay aktivistu a bonvivána divokých sedmdesátých let žijícího pulsujícím Berlínem se dostáváme až k Ralfu Königovi – neokázalému umělci prezentujícímu svou tvorbu...

Dva muži se spolu dívají na film Philadelphia a diskutují o nemoci AIDS.

Ten den byl pro Joshe zlomový ze tří důvodů: 1. Byly to jeho osmnácté narozeniny. 2. Byl diagnostikován jako HIV pozitivní. 3. A již v doktorčině ordinaci objevil netušené superschopnosti, když způsobil svou myslí výbuch hrnku s kafem...(Mezipatra)

Tyler a Ryan tvoří pár a chtějí adoptovat dítě. Tyler se rozhodne říct svému partnerovi o své nemoci.

Jesus, queer model a aktivista... jeho svet sa rúca po tom, čo zistí, že je HIV pozitívny...

Mladý homosexuál je odhalen jinými mladíky žijícími s ním v jednom domě z některých nectností. Rozvíjí se propletenec vztahů, lásky a smrti ...

Mladý černoch chce svést advokáta, aby ho nakazil virem HIV. Film je součástí kolekce krátkých filmů Boys On Film 3: American Boy.

Dokumentární film zachycuje osudy 11 lidí, převážně gayů, kteří onemocněli AIDS. Sám režisér zemřel na tuto nemoc v roce 1996.

Chris je choreograf a tanečník, který umírá na AIDS. Protože se nemoc již velmi rozšířila, rozhodne se Chris ukončit své utrpení. Požádá tedy svého  lékaře o euthanasii. Chris ještě uspořádá v nemocnici poslední večeři se svým přítelem Valem. Film získal na Berlinale 1995 cenu Teddy Award za nejlepší hraný film s LGBT tématem.