Recenzi napsal/a petr12
Nemám slov a to se mi opravdu nestává často. Nejprve jsem si říkal, zda se nejedná o další film plný buzniček. Znáte je...Některým "klukům" zapomněli vysvětlit, že se chlap nepozná jen podle přítomnosti pánského přirození...Ale během děje jsem svůj názor změnil od základu. Stalo se nevídané. Byl jsem svědkem totální proměny osobnosti hlavního hrdiny Franka v muže i po psychické stránce. V nejtěžší chvíli svého partnera neopustil a zůstal s ním až do konce.
Jediný Felix má ve všem jasno. Když někoho miluje, tak se vším všudy. Naopak oba dospělí panikaří. Milenec Ralph zjišťuje, jaké důsledky by pro něj mohla mít tato aférka. Matka si nepřipouští synovu homosexualitu. Je přesvědčena, že v trenéroví vidí pouze mužský vzor.
Na skvělých hereckých výkonech založený snímek zachycuje cestu stárnoucího muže podél východního pobřeží USA, aby vyhledal muže, kterého před lety zradil a poprosil o odpuštění.
Johnny Ferro působí jako bílý cukr v černé kávě. Dodává jí sladkost a mění chuť celého nápoje. Společně se Stephenem Tyronem Williamsem se úžasně doplňují. Střet nesmělosti s "požitkářstvím" se jakoby místy vytrácí a role se mění. Konec sice působí, jako by měl vyznít doztracena, ale ve spojitosti s pasáží snímku, ve které Johnny mluví o smrti a činnosti mozku, který pracuje ještě pět minut po dobití srdce, je jednoznačný. A nebo jsem asi přílišný pesimista.
Dovedu si živě představit fascinaci, kterou musel zažívat při pohledu na pořádného chlapa. Hlavně v této době, která plodí feminní muže tápající ve svém nitru a hroutící se při střetu s realitou. Křehké a všemožnými způsoby pěstované skořápky bez zajímavého obsahu. Takovému chlapovi bych osobně neodolal... :)
Vzrušení z nového prostředí, komplikované vztahy mezi bratry, širokou škálu citů...od lásky až k žárlivosti...se snažil autor vměstnat do hodinového černobílého snímku. Zůstaly ve mně smíšené pocity.
Jsem rád, že se svojí mátí vycházím výborně. S kým by člověk měl budovat vztah, než s osobou, která nás porodila? Očividně se ani jeden nesnažili o budování nějakého rozumného vztahu. Řešili vše ve vlastním nitru, ale zapomněli na realizaci v "reálném životě". Bohužel neexistuje stoprocentní návod jak se stát dobrou matkou, dobrým synem. Ale rozhodně ničemu pozitivně neprospěla hysterie, která z obou sálala. Natož "útěk" do jiné rodiny. Chvíli se snažili a v případě náznaku neúspěchu opět sklouzli k zaběhnutému chování. Nesnáším hysterické lidi...hlavně buzny. P.S. Klidně mi udělte nesouhlasné body, ale mě snímek neoslovil....
Vánočně laděný film plný hollywoodských hvězd, skvělých hlášek a břitkého humoru.
Dějově lehce předvídatelný film připomíná americkou produkci posledních let. Naštěstí dialogy jsou evropsky vtipné (ne trapné) a působí nenuceně a opravdově.
Zapomenout na minulost. Jednou pro vždy spálit mosty. Kompletně změnit život. Včetně vlastní identity, vyžaduje obrovskou vůli, kterou může zlomit obyčejná žárlivost.
Klasická šablona - rodina - matka, otec, dvě děti a děda. Ona řeší každodenní problémy, nově spojené i s nemohoucím otcem. On řeší pracovní problémy,na nic jiného mu nezbývají síly a omezená kapacita mozku...je to jen chlap. Nerudný děda, který vlastní životní neúspěch dává okolí za vinu. A dvě děti. Mladší podivín a starší gay, který hledal dosti naivně lásku u staršího kluka, kterému šlo jen o jedno. Jak překvapující. Ale přesto mě film svým zpracováním dostal.
Krátký film o šikanovaném klukovi, který již nechtěl být jiný a středem posměchu. Proto na školní chodbě, před zraky spolužáků, políbil kamarádku. Jak ale později poznal, nebyl ve třídě jediný gay.
Být odlišný je vždy těžké a jedince nutí stáhnout se třeba do ústranní. Být odlišný v rámci menšiny je ještě težší. Vyspořádat se s estetickou odlišností chce ohromné množství odvahy...nebo potkat někoho, kdo vám s vyrovnáním se s odlišností pomůže.
Trojúhelník bez pevných základů nemůže vydržet. Především, pokud jsou všechny strany navzájem propojeny a neví o tom. Jednoho dne je i to největší tajemství odhaleno. Následky na sebe nenechají dlouho čekat.
Miloval dva lidi současně, přesto zůstal sám. Jak film rychle začal, tak i rychle skončil.
Německé veřejnoprávní televizi ARD se podařilo vyprodukovat a reálně zachytit těžkou situaci, ve které se ocitla rodina po nenadálém zjištění, že otec (manžel) není tím, za koho se celá léta vydával. Je smutné, že i v dnešní době se mnozí gayové žení, aby se "řádně" zapojili do většinové společnosti. I na úkor svých citů.
Stáří patří neodmyslytelně k životnímu koloběhu, stejně jako mládí, které není věčné. Někdo "brojí" proti kalendáři a jiný zase akceptuje fakt, že vše jednou končí i život samotný. Mnozí zůstaneme ke konci sami, byť jsme za život byli obklopeni lidmi. A budeme si muset kupovat lásku. Celkem na mě padl smutek již během filmu.
Celým filmem prostupuje zvláštní napětí mezi Brunem a Pablem. Tráví spolu hodně času, spí na jedné posteli a stále nedochází k tolik očekávanému intimnímu kontaktu...
Snímek by si zasloužil delší stopáž. Ale i tak se jedná o velmi povedené dílko plné milých překvapení.
Hodně drsné drama, které svého času vysílala STV2, vypovídající na svoji dobu hodně otevřeně o homosexuálech v armádě.