Recenzi napsal/a petrsv
V 1. díle oceňuji, že gay není bodem šikany, ale přirozenou součástí rugby týmu, a samozřejmě neamerickou kameru. Ve 2. díle 15letý kluk zjišťuje, že je gay...vážně tak brzo...? (ironie). V dalších dílech vzpomínka na pandemii, na které ovšem něco je i bez té pandemie, zařizování rande pro tátu atd. Celkově polovina dílů naprosto super, konečně humor bez melodramat, zbytek už byl slabší.
Klasický příběh, velmi dobře zahraný a doplněný fajn hudbou. PS: Ačkoli je hlavní postava gay, film o tom prakticky není.
Jednoznačným kladem tohoto filmu je krásné prostředí. Herci v pohodě, kamera i zvuk taktéž. To, co už poněkud pokulhává, je samotný děj. Režisér sice uvádí, že ve filmu je zobrazena jeho přímá zkušenost, ale nikde není sděleno časové zasazení. A jestli (dle jeho slov) má film poskytnout dnešní mládeži náhled na to, jaké je to být gayem, beru to jako aktuální. Pak mi ale moc nesedí postava maturujícího Bena, který má sice Internet k dispozici, ale svoji naivitou připomíná spíš někoho ze základky. Jasně, naivita k dospívání patří, ale tady mi to přišlo nějak divné. Obdobně Leo, který je ochotný...
Komedie se povedla, což o mnoha amerických filmech tvrdit nemůžu. Je to sice šablonovité, lecos je předem jasné, některé kýče si tvůrci mohli odpustit, ale lze to skousknout. Kontrastní je herecká stránka. Oba hlavní představitelé jsou o dost starší než v přeloze a bohužel hlavně u Taylora je to dost znát. Tvůrci se mohli klidně odlišit od předlohy a ve filmu mohly být tyto postavy starší, ale to by k tomu museli upravit scénář. Takhle z toho vzniklo několik scén, kdy se i přesto, že je to fiktivní komedie, musím zamyslet nad realitou. Zvláštně působila Uma Thurman, která mi připoměla...
Po skončení jsem měl na jazyku automaticky větu: "Co to mělo být?", ale jo, jako amatérské video party nadšenců to lze brát. Hlavní postavy připomínají mentálně postižené děti, příběh je velmi jednoduchý a střihač by se měl možná zamyslet nad jinou prací. Ovšem vidět Yodsakona Khamnanga v bombarďácích, do kterých by se s přehledem celý schoval, bez problémů vyvolá záchvat smíchu :-)
Pěkný dokument, který dává náhled na další období, které v minulém století přineslo Evropě zkázu. Největší odkaz však spatřuju v závěru, který je věnován období po 2. sv. válce. To, že byl § 175 aplikován ještě 25 let po válce a úplně zrušen ještě později, to je něco, co se mi chápe jen těžko. Bohužel v této oblasti nebyla lepší situace ani v jiných zemích. Homosexuálové, kteří přežili koncentrák, skončili často opět ve vězení.
Psychoterapeut, který sám potřebuje psychologickou pomoc. Jako studijní materiál určitě dobrý.
Nepochybně to některé diváky dojme, já to beru spíš jako varování před tím, jak neskončit jako starý a nesoudný. Zpracováním je to spíš homevideo.
Seriál se musí brát hodně s nadsázkou. Pak je to aspoň občas vtipné. Jinak se jedná o soubor různých kýčů, klišé a trapných scén, kdy se čeká, že se bude divák smát, jenže ono to moc zábavné není. Stejně jako ve 2. řadě hned na začátku, kdy je snad i největšímu troubovi jasný, že žhářem není Justin a že to rozuzlení svatby by v reálu asi takhle nevypadalo. No, prostě se nad tím nesmí moc přemýšlet, chce se to kochat krajinou (tam bych bral chatu hned) a případně vedlejšími dějovými linkami.
Lau jede na tábor, kde se má dle vedoucích státi z chlapce mužem. Obvykle tím, že bude dělat činnosti, při kterých, když máte IQ větší než sněhulák na jaře, tak s tím prostě máte problém. A nepomůže ani bojovné povzbuzování dospělých. Důvod, proč tam je někdo takový, je jasný až po chvíli, i tak ale působí divně. Jsme v r. 2023, 15leté děti už nevykonávají příkazy rodičů tak jako kdysi. Logicky se Lau začne chovat jako blb, až to v závěru dotáhne na ultrablba s dírou v uchu. Aksel má sice spravedlivého ducha, ale je to spíš slon v porcelánu....
Náhled do prostředí dělníků, kteří v cizí zemi hledají lepší život, byl fajn, ale obávám se, že reálně uvažující divák nebude naladěn na stejnou notu jako tvůrci. Nebo spíš ti, kteří poskytli dotace. Ne o moc lépe je na tom dějová linka Roberta a Ivara, zde asi z polské strany zněl jasný pokyn. Z filmů posledních let začínám mít dojem, že každý gay se aspoň někdy rád oblékal jako žena. Bohužel i zde je divákovi podsouváno, že je to něco běžného a že po tom vlastně touží každý, což je samozřejmě nesmysl. Film z ne úplně obvyklého prostředí z krásné...
Filipínci mají horší filmy, mívali ale taky lepší. Toto je někde uprostřed. Svým dějem připomíná německé romatické filmy, které u nás měly boom v 90. letech. O řád výše je, pokud jde o emoce (takto zaměření diváci budou jako v ráji) nebo feminismus (ženy zde mají jasnou převahu, muž je ten slabší článek lidstva), o řád níže v herectví, které místy připomíná školní besídku. Nevyladěný zvuk, jakžtakž přijatelná kamera. Postavy vládnoucí časoprostoru vytváří úsměv na tváři stejně jako gay mající sex s nevlastní sestrou kvůli někomu. Za shlédnutí film stojí, ale brzy zmizí ve filmových věčných lovištích.
4 tety v jednom domě, duchařina, jakási událost v minulosti. V podstatě klasika po americku s občasným humorným momentem a kýčovitým zvukem. Překvapil ale vývoj děje.
Zasvěcovat muslimskou rodinu do vlastní (ne většinové) sexuální orientace asi není nejlepší nápad. Mám-li však dobré přátele, dá se podniknout lecos.
Film, který je prakticky kopií x jiných filmů na toto téma, přece jen občas něčím mile překvapí. Nelze čekat nic světoborného, ale za podívání to stojí.
Nick má štěstí, že má takového přítele. To dává jistou naději v jinak dost depresivním snímku. Je smutné, že i v 21. stol. jsou takové filmy stále potřeba.
Jedním slovem - pěkný. 1. část je určitě z reality spousty mladých žijících na vesnici, které láká život ve městě. Přitom vlastně vůbec není podstatný, že jde o gaye. Ve 2. části vidím typickou buznu s nosem až u stropu. Ví, že je hezký, snaží to všem ukázat, kamarád pro něho už není tak dobrý a navíc se už těší, až vypadne na školu. Ve 3. části kluk, který je tak trochu rajda, čeká od focení zřejmě to, na co je zvyklý, ale vyvíjí se to trochu jinak. Vše velmi dobře natočeno, kamera i herci to zvládli skvěle, režisér se...
Z tohoto kraťasu přímo tryská to, co je pro jakýkoliv vztah nejdůležitější - láska. Ač si nemyslím, že mají po problému, čiší z toho naděje, že to zvládnou. Moc pěkný, ubírám jen za zvukový doprovod ke konci (ach, ten klavír).
