Recenzi napsal/a petr12
Scénář sází hlavně na střet tradičního a liberálního vnímání světa. Není však ostré hrany, která by nešla otupit.
Jako první se mi vybavil cajdák, který jsem si broukal během sledování. Potenciál dotknout se divákova srdce mne bohužel minul.
Vysoce návyková podívaná, kterou jsem absolvoval s růžovými brýlemi na očích.
Jeden z mnoha seznamovacích projektů snažících se najít ideální protějšek, který ovšem neexistuje. Chybička se totiž vždy vloudí.
Pořízení si, pokud možno vlastního, potomka se stalo součástí mnohé kinematografie. V tomto případě ale budete překvapeni směrem vývoje děje, který se neočekávaně rozvětvil a zabrousil do temné historie.
Naprosto parádní jízda po horské dráze, která nabízí za každou zatáčkou nějaké překvapení. Ty dva si prostě musíte zamilovat. Druhá série pokračuje v šílené jízdě. Veselá témata se střídají se smutnými. Totální plytkost s hloubkou k zamyšlení. Když neznáte britské celebrity, na které se často odkazuje, nevadí. Stejně jako různé zkratky.
Chvályhodný počin, který se jakoby sám sebe po solidním začátku zalekl. Počáteční letní pohodové vyprávění o právu na sebeurčení se záhy mění na...Náraz do hory kamení, kterou se snaží neúspěšně obejít, až je napadne "spásná" myšlenka se jí prohrabat. Škoda promarněné šance.
Další z řady pomníčků vybudovaných na počest (pro mě neznámé) osobnosti, která ovlivnila svět nejen queer komunity.
Předem se připravte na značně iritující jízdu "chlapce" uvězněného v době, kterou zcela nechápe.
Pracovat s dětmi (lidmi) znamená být jednou nohou ve vězení. V tomto případě hrozil trest zcela reálně. Hybatelem událostí se k mému překvapení nestal otec, ale přehnaně úzkostivá matka. Naplno se ukázala síla online sdílení. Námět zajímavý, rozhodně kontroverzní, jen ten závěr mohl být jednoznačnější.
Mladý indián se rozhodnul opustit rezervaci a sepsat své zážitky z vězení bez ostnatých drátů poskytujících pomyslnou ochranu před okolím. Ve své komunitě, do které se musel nakrátko vrátit, ale nenašel přílišné pochopení. Docela depresivní podívaná na svět, který nechce být objeven.
Mrazivá a hodně poučná podívaná k severním sousedům. Do doby nedávno minulé. Na skutečnosti pro mě neznámé.
Klasika "Made in USA". Další z dlouhé řady zástupců amerického vnímání LGBT(...) komunity. Kupící se klišé, vysvalení odříkávači textů a tklivá hudba. Ne, díky.
Když divák nemá přílišná očekávání, nemůže být zklamaný, ale v lepším případě příjemně překvapený. Tímto způsobem přistupují vetšinou k asijské BL tvorbě. V tomto případě jsem byl lehce očarovaný. Mám rád propojení současnosti s minulostí vysvětlující počínání postav. Nejedná se o tolik rozšířené vycpávání vatou, ale příjemné větvení. Děj svižně ubíhal a já si užíval.
Další náhled na berlinskou undergroundovou scénu očima ne zcela ukotveného muže hledajícího svůj bezpečný přístav. Spíše dokumentární zpracování působí realističtěji. Hodně bude záležet, zda vás osloví dané téma.
Za zcela rutinním životem, ve kterém vše působí šedivě, se skrývá pečlivě utajovaný a pestrobarevný svět, ve kterém mohou být zákazníci sauny těmi, kterými doopravdy jsou. Výsledek ale bohužel působí velice uniformovaně. Zaujal mě však způsob manželova nedobrovolného vyoutování.
Zástupce mladé generace Michael Urie představuje pro mě neřízenou střelu prohánějící se po scéně. Jeho herectví je živelné. V tomto případě ale solidně sekunduje stále se exhibující femme fatale. Během víkendu se tříbí vztahy. Na povrch vyplouvá pokrytectví a mně po zhlédnutí zůstala na jazyku hořká pachuť.
BL seriály, nejen jihoasijské provenience, až na výjimky, jedou v předem vyjetých kolejích. Díky tomu mnohé mohou odradit od jejich sledování kvůli přílišné šablonovosti. Jednoduše, ne každý si libuje v různých chuťových variacích přeslazených limonád. Osobně si občas dobrovolně zvýším hladinu cukru v krvi.
Ze začátku jsem měl pocit, že se jedná o další seriál, kterému tvůrci nasadili růžové brýle. Vypadalo to na další tuctovou záležitost, která sjela z nekonečného výrobního pásu. Časem se vše začalo příjemně vybarvovat (i do temných odstínů) a dostávat reálnější obrysy. Samozřejmě nechyběly stereotypy a (ne)potřebná agitace. Kromě svižně plynoucího děje mě oslovily herecké výkony všech zúčastněných. Bylo cítit, že jsou spolu rádi a nejedná se jen o prohlášení na červeném koberci. Jako celek to dobře fungovalo.
