Recenzi napsal/a jiri.twist
Po zhlédnutí seriálu jsem byl na rozpacích a pečlivě jsem si pročetl zdejší recenze. Klady: roztomilost, komediálnost, Ai - naprostý fešák a dobře tu zamilovanost zahrál, jeho otec sympoš (oblíbil jsem si Porscheho už v sérii Together with Me) Mínusy (jak jsem to cítil já, neznamená to, že jiní projekt nemohou vnímat jinak): nicotný příběh, dialogy někdy na úrovni malých dětí (ale jsme v Asii, nestrhávám za to hodnocení), když na začátku druhé epizody Nhai naříkal nad ztrátou dívky Kan Liev, myslel jsem, že seroš vzdám (působilo to na mě jako křeč, nepřirozeně, toporně), postupem jsem si ale na jeho...
Většina takových aplikací je asi jen o tom jednom a asi mnozí z nás tuší, co to je. Smutný a pravdivý kraťas. Osamělý se nakonec stane ještě osamělejším, ale snad od prvního setkání neočekával hned příslib sňatku ... ?
Už jsem chtěl napsat - bar bez hostů, ale v předposledním díle se vše změnilo. Námět až skoro dětský, dětinský v tom dobrém slova smyslu, herci snaživí a hlavně svým způsobem velmi zajímaví, pohlední. Celé to vyznělo jako jedna velká malá pohádka a doporučuji ke zhlédnutí na svátky či konec roku. Jednoduché, ale příjemné, něžné, v jednoduchosti je někdy síla, a tady byla.
Vcelku mě ten minipříběh i dost překvapil, jak je všechno "to kolem" křehké a jak tak nad tím přemýšlím, není to téma pomíjivé a už se chci k filmu vrátit. Myslím, že ten, kdo se vrátí, bude si filmu cenit čím dál víc ...
Nic nového mi tento kraťas nedal, i když nebyl k zahození, na jedno zkouknutí. Hlavní herec stylu "mouchy sežerte si mě" s květákem na hlavě mě moc neoslovil.
Přesvědčivý film, bez příkras, příběh tvrdý. Uvěřitelný ... i to, jak ty postavy jsou ušmiudlané jsem přes monitor cítil, velmi zdařilé. Ke snímku se ještě vrátím. Překvapilo mě nízké hodnocení na IMDb a ČSFD.
Krásné, ale smutné. Smutné od začátku do konce. Příběhová linka byla jako přímka. Všechno to zpomaleně spělo k očekávanému konci. Herci OK, mě především přesvědčil Sora Inoue.
Kratší seriál z tak často zobrazovaného školního prostředí. Zaujali mě především oba hlavní představitelé a dále také "strýko Man", kterého jsem zahlédl v první řadě Drag Race Thailand a dvojce Close Friend. Jinak se přiznám, že už spíše vyhledávám dospěláčtější příběhy, ale tento seroš byl kratší, takže se to dalo. Vracet se k němu přes to množství produkce už asi ale nebudu.
I když zezačátku mi připadaly ty úsměvy herců o podstatě přátelství tří mužů trošku nucené, nakonec se z toho vyloupl film upřímný až dojemný ...
Ve srovnání s ostatními projekty slabší seriál, který mi zezačátku připadal, že snad nebyl ani thajský, ale laosský (i hereckým obsazením). Postupem se to dalo, oslovil mě především Gawin, souhlasím s Niobou ohledně páru Tin-Toss, ale to, co Toss předvedl v poslední epizodě za "pusinkování", škoda mluvit, u mě by si nezahrál ani tu muchomůrku ... Díky za překlad.
Krásné i hrůzné, uvěřitelné i neuvěřitelné, podbarvené jemným, někdy schválně válečně rušivým klavírem. Musíte vidět.
Nebylo to vůbec špatné, na Japonce i tak trochu jiné, lehké. Dominantní bylo herectví, částečně bez zbytečně velkých japonských afektů. Přesvědčivý každým coulem byl především dvaadvacetiletý Yuki a hned za ním vyzáblý devatenáctiletý Rintaro samá ruka samá noha. Rovněž hudebně-klavírní složka přidala na jemnosti. Spokojenost.
Pěkný mikropříběh dvou mladých mužů, kde divák vnímá něco vyřčené i něco nevyřčené, podbarvený velmi dobře zvolenou klavírní melodií a děkuji za vklad, neboť o tomto kraťasu bych se asi jen tak nedozvěděl ...
Nejraději bych napsal jen tři pomlčky. Přes veškeroiu snahu tvůrců, herců, mi kraťas nedal to, co jsem očekával. Prvoplánové, v mnohých pasážích nudné a i když tam potenciál je, neoslovilo mě to.
Celkově hodnotím tento rom-com osmičkou, protože film na mě přenesl to nejdůležitější - zapomnění na strasti běžného života, vánoční atmosféru, velmi příjemné vánoční melodie a dva suprově vypadající herce s naprosto dokonalým chrupem, tentokráte ve skutečném životě oba gayové. Američan Jonathan Bennett se svým přítelem sezdaný příběh i napsal a Kanaďan George Krissa má také partnera a v druhé hlavní roli Janathanovi sekundoval. Chladné? Ani náhodou. Vtipné, svěží, romantické, lidské, vánoční a na konci pohádkově sladké.
Hned začátek byl svěží a hezký, několik minut do zahajovacích titulků, z toho by byl dobrý kraťas ("Zapomněl jsi něco? Ano. Tebe!"). Celkově kvituji, že se toto dílko oprostilo od pinoy nánosů, nevětvilo se a chyběly pitvořící se transky, ale to se snad i dalo od tohoto režiséra čekat (režíroval i úspěšný Gameboys). Vše se hodně přiblížilo západnímu formátu. Herecké výkony velmi solidní, uvěřitené. Malinko jsem měl postupem ale problém s postavou Tina, ze kterého scénář udělal hysterku, mnohdy až debilního psychopata a filmové "prostředky" např. v neustálém kouření třesoucí se rukou byly na mě hodně průhledné. Proto...
Film mě tak nevtáhl dovnitř, jako některé jiné kraťasy, ale nemohu mu upřít snahu zobrazit toto téma, a hlavně ten konec se mi zdál, že by mohl být příběhově pravdivý. A vlastně i celkově je to obraz francouzských předměstí, žádný krásný princ, ušmudlaní kamarádi s okousanými nehty. ...
Pro mě velmi silný film o věcech lidských. Nejvíce mě dostala postava Jesúse a naprosto dokonale vybraný herec k ní Héctor Medina. To bylo pro mě přesvědčivé, dominantní. I ostatní se snažili, hudba skvělá, Havana (jen čekám, kdy se úplně rozpadne), a život v ní ... Také i já doporučuji. Určitě se někdy podívám znovu.
Vysoce kvalitní seriál s příjemnou hudbou a ještě příjemnějšími herci mě nenechal na pochybách, že se jedná o produkt, který patří mezi ty nejlepší letošního roku. A Mangkorn pro mě byl třešničkou na dortu navíc.
Film Nicka Leona, a to se vším všudy. Noc v Soulu, to ztotožnění s rolí bylo tak přesvědčivé, možná i proto, že si příběh sám napsal a celé zrežíroval. Nadprůměrný kraťas.