Recenzi napsal/a petr12
Dějovou linii tvoří investigativní práce novinářky snažící se odhalit detaily ze soukromého života a politické angažovanosti zesnulého Antónia Césara. Kromě zřetelné politické linie se ale jedná o soubor mnoha scének "ze života", které děj nijak neposouvají dopředu a působí jen jako vata mezi úvodními a závěrečnými titulky, včetně vloženého dokumentu.
Netradičně zpracovaný námět sbližování se s biologickým otcem přináší několik momentů útočících na divácké morální hodnoty. Film ale jako celek docela funguje, byť je z něho cítit dosavadní režisérovo "panictví".
Příběh padlého anděla, který tak touží zamávat křídly a vzlétnout k výšinám. Solidní drama plné "obyčejného lidství".
Pokud si dovedete představit odpálenou rachejtli v místnosti,tak možná pochopíte i herecké ztvárnění postavy slavného reklamního herce milujícího dlouhá léta holčičku, kterou ve skutečnosti ztvárnil chlapeček s korálkem, který mu věnoval, aby se dokázal před výkonem uklidnit. Láska přetrvala i po prozření po letech. Objekt zájmu se však bránil, aby nakonec podlehl.
Téměř sólová jízda Jasmine Batchelor v roli Jess hledající všechna možná řešení, jak co nejlépe zvládnout nově zjištěnou skutečnost ovlivňující nejen dosud nenarozené dítě, ale i vztahy uvnitř partičky přátel. Vzhledem k obrovskému vynaloženému úsilí, byl pro mě závěr velkým překvapením. Gay pár zde bohužel nevyšel bez ztráty kytičky .
Prosluněná atmosféra letního Berlína, vzájemná interakce obou hrdinů a pár solidních záběrů jsou málo pro natočení solidního filmu.
Počáteční netradiční definování vztahu dvou mužů poskytovalo obrovský potenciál pro jejich následný vývoj. Ten se ale bohužel zacyklil. Zatímco Wataru měl jasno a vše podřizoval lapení své školní lásky, Kyoichi se pohyboval po spirále mezi avantýrami s různými ženami a jediným celkem pevným bodem - juniorem, se kterým ho pojilo něco nedefinovatelného ústícího do otevřeného konce.
Na čínské poměry docela odvážný počin zobrazující projevy náklonnosti mezi dvěma muži.
Zabo je...prototyp středoškoláka, který se cítí být osamocený, i když má kolem sebe několik blízkých kamarádů. Vztahy ve skupině se překotně vyvíjí a on hledá ve svém životě nějaké jistoty, které však nenachází. Stále tedy tápe, experimentuje, dále tápe a více experimentuje. Tento kolotoč se nakonec rozhodne vyřešit radikálně. Největší přínos snímku vidím v poselství vyslaném vrstevníkům... "Nejste v tom sami. Existují lepší řešení."
Vzhledem k době, ve které se snímek odehrává, působí docela moderně a voní až příliš novotou.
Škála kvality u pinoy produkce je tak široká, že nelze předem odhadnout, zda budou očekávání naplněna, či nikoli. Philippino Story je takový malý klenot ukrytý v kupce sena, jako ta pověstná jehla. Nabízí niterný pohled na vztah dvou věkově rozdílných partnerů, z nichž ten mladší má spíše materiální potřeby, než citové. Závěr je sice sladkobolný ale do konceptu celkem zapadá.
Konverzační dílko založené na konfliktech pramenících mimo jiné i z rozdílných ras manželského páru (+1) trávícího dva dny degustací vín na kalifornských vinicích.
Emocemi nabité melodrama (možná až příliš) pozvolně odhalující závoj tajemna. Nabízí nečekané souvislosti a bohužel překombinované rozuzlení, posouvající snímek téměř do kategorie sci-fi. Děj působí kompaktně, hlavní postavy uvěřitelně. Vedlejší slouží spíše pro pobavení. Hudba vše hezky doplňuje.
Docela chápu, že scénáristka a režisérka v jedné osobě Jolanta Warpechowská cítila potřebu popsat současnou neutěšenou situaci gay komunity v katolickém Polsku. Výsledek bohužel působil jako záznam začínajícího ochotnického divadla. Party nadšenců, kteří se řemeslu učili za pochodu. Docela by pomohlo ke zlepšení diváckého zážitku i ubrat ze zbytečně vyhrocených scén.
Moji pozornost upoutaly podzimní barvy, kterými hýřila příroda a já si vzpomněl na zálibu Američanů vyhledávat přesně ta zobrazená místa z lifestylových magazínů pro "městské čtenáře". Děj byl totiž lehce předvídatelný a herci z kategorie mluvících hlav. Vše se ale změnilo během běhu v parku. I herci se vybarvili, jakoby přes noc vyspěli a já jim konečně věřil to, co se mi snažili skrze obrazovku sdělit.
Mám rád filmy konfrontující milostné vztahy s časovým odstupem. Ten však nebyl takový, aby si s ním neporadit slušný stylista, místo nahrazení jinými herci.
Nápad obsadit milenecké dvojice z populárních seriálů do šesti krátkých snímků jasně zacílil (především) na publikum z řad fanoušků. Ti budou jistě spokojeni, že se opět setkávají se svými oblíbenci.
Zajímavý náladový snímek vynikající především záběry krajiny, ve které se odehrává minimalistický děj.
Pohled na kambodžskou společnost francouzskou optikou interpretuje gaye jako zámožné muže ze Západu hledající povyražení s místními mladíky. Dává ale hlavně nahlédnout do života tří lidí snažících se o obživu různými způsoby.
