Recenzi napsal/a jiri.twist

V té Francii je někdy pěkně černo, což je holý fakt. Černý byl i příběh samotný a sděluje nám, že tak jak se stále budou rodit lidské bytosti minoritní sexuální orientace, tak se budou rodit i burani, z nichž mnozí výchovou či geny burany stejně zůstanou celý život. To snad ale nebyl případ Willyho ...

Co tím chtěl básník řici bylo dobré, vše ostatní ale u mě pokulhávalo za dominantním příběhem.

Jako celek mě to moc nenadchlo, ale jistě má tento kraťas své kvality, odříkavající vysloužilí herci byli solidní, ale dívat se na tento snímek v budoucnu znovu nebudu.

Francouzký polibek, francouzák, je zcela běžný termín a velmi používaný jak v řeči hovorové, tak především ve fyzické řeči těl. V tomto mixu máme těch francouzáků hned několik, ale žádný z nich netrčí mezi ostatními natolik, abych měl chuť jej opakovat ... Za zmínku stojí z mého pohledu snad jen Herculanum a Juillet életrique.

Rozhodně se mi mnohem více líbila filmová korejská adaptace této mangy, kterou zde máme uvedenu pod názvem Antique Bakery (2008), než tento pro mě tak trochu "vyumělkovaný" seriál. Co bylo plusem, bylo herecké obsazení, sympaťáci a vesměs dobře zahráno, méně se mi líbilo malé procento BL složky a ještě k tomu divné a úplně proti mé srsti bylo větší zapletení dětí do příběhu, jejich zmizení a vražd. Kdo nechce trápit a ztrácet čas mnohdy zbytečně protahovanými a nadstavovanými scénami tohoto projektu, doporučuji raději zhlédnout Koreu.

Kraťas především o Gabrielovi a Andreém, ale zabalený i jinými "rozcházejícími se bytostmi". Pro mě jen průměr, ale zaujala mě věta: "...ale teď jsem tady a chci dělat věci správně ...". Ovšem pro těžce nabouraný vztah je toto většinou už jen zbožným přáním.

Film z produkce pinoy s erotickým nádechem se nevymyká typické Villafuerte-ově tvorbě. Zdál se mi ale přeci jen o malinko podařenější, než Tsikboy. Proto mé hodnocení je takové, jaké je.

Když si uvědomím námět a to, že film se natáčel před jedenácti lety a za tu dobu přeci jen došlo k mírnému posunu ve tvorbě gay příběhů, tak musím velice ocenit herecké výkony obou dvou hlavních protagonostů (v té době 26 a 30 let). Provedeno otevřeně, vkusně, přesvědčivě, a přitom má divák dojem, že je to opravdu jen "dokument jednoho dne", snímek si na nic nehraje, a to jsme prosím v Asii! Krásně-smutný zážitek a naprostý pocit pravdivosti ... https://mydramalist.com/4950-rec

Tento kraťulinký příběh je nádherně udělaný a dominují v něm herecky (i tím jak vypadají) obě jednovaječná dvojčata Xia. Je to smutné i krásné a podtrženo bezva hudebním doprovodem a zpracováním.

Modlil jsem se, aby se mladý režisér vyvaroval chyb, kterých se dopustil u Paano Kaya Kung Tayo, který jsem ohodnotil solidně se zavřenýma očima především kvůli hlavním hercům, z nichž někteří hrají i v tomto seriálu. Ti, kteří mě znají, ví, že se snažím vždy na projektu najít něco kladného, pochválit za snahu a neposilovat si své ego, jaký jsem přísný kritik. Tady mi to ale opravdu nešlo. Totální amatérismus, kdy se všechny chyby zopakovaly a přibyly k nim ještě další. I z nízkorozpočtového snímku se dá uplést bič, tady to ale zůstalo u toho sprostého slova,...

Ne, ne, ne ... snažil jsem se hodně vše pochopit, vcítit se do životů v nejnižších patrech filipínské společnosti, ale nešlo mi to přes bariéru slabších až amatérských hereckých výkonů a nedobrého zpracování, a i když měly tentokráte transky osud v tomto seriálu krutý, svádí mě to snad jen k tomu, protože se vyskytují prakticky ve všech pinoy projektech, že jsou jich na Filipínách snad statisíce, jinak si to nedovedu vysvětlit. Seriál jakoby nekončí a měl mít pokračování v My Chinito Prince, kdy bylo vyprodukováno 5 epizod a poté bylo pokračování tohoto projektu jednoduše "canceled" ... myslím, že...

Vtipný dialog mezi dvěma kamarády, který není tak těžké odhadnout, jak nakonec dopadne. Určitě celkově nadprůměrné, jen ta prostřední část - hádka, mi moc vtipná nepřipadala.

Taková malá filmová hříčka. Vyzáblého mladíka zřejmě vybírali někde v koncentráku. U prvního záběru od chodidel nahoru jsem se lekl, že jsou to nohy nějakého starého muže. Ale jinak dobrý, a rovněž připomínka, že vycpávky nenosí jen mladíci posedlí svým tělem, ale i muži jakékoliv orientace, kterým je jedno, jak vypadají, hlavně, když mají mezi nohama hodně velký kanón ... ?

A ano, solidní, ale ne výborné, vynikající či vyjímečné. Přemýšlím o vhodném slově pro tento seriál v tom velkém množství Asie ... RUTINNÍ. Seriálu by prospěl větší prostřih, dost se v některých momentech vlekl, klidně i o dvě hoďky, někdy byl chvilku zajímavý, jindy trošku méně. Každopádně pánové režiséři se snad nikdy nelíbali se ženou ani mužem. Některé "líbačky" (ty ve stoje, hlavně ta závěrečná) Maze-Phap byly, jako když k sobě přirazíme dvě nahnuté figuríny - tělo v odstupu, hlavu držíme dlaněmi, aby neucukla i ta. Snaha byla, nejsympatičtější mi přišel při vší úctě k Sigtovi - Phap,...

Mě vůbec nevadilo, že "upíří" příběh je podán takto, nadneseně, a plně jsem chápal záměr autorů (to zn. že upírovi chyběly krvavé tesáky, za světla by se měl klidit nebo spát atd. ?). Veškerý čas (a že se jedná dle stopáže o typicky korejský BL projekt) byl věnován především oběma hlavním postavám, navíc dle mě byly zahrány velmi solidně, především mě přesvědčil "upír" Jun Ho. Konec mě absolutně nerozčaroval, jako mnohé jiné nebo například duo ŠK, připadl mi v tom smyšleném příběhu nejreálnější včetně toho prstýnku - alepoň to zůstane v divákovi, ať už kladně nebo záporně. Mé hodnocení je...

Mexický film zcela ze života, překvapivý, pravdivý, téma klidně na celovečerní film. Není to jen podívání, ale nastoluje i otázky, a to se mi na krátkých filmech líbí. Přesvědčivě zahráno. Příběh zůstane ve mě. Výborné.

Překlad u jedné české překladatelky se na dlouho zasekl, a tak jsem na zbylé díly využil titulky v kontejneru. Celkově jen průměr. Sice začátek - zvláštní seznámení přes přepadení, ale jinak málo využitý příběh. Postavy se mi zdály dost ploché, odříkávající pěkné tváře s pečlivě načesanými vlasy, takzv. "mluvící hlavy", jak už tady ten pojem několikrát padl. Žádné napětí, chemie mezi postavami, alespoň jsem tam já nic necítil, možná jiní cítit budou. Zvuk a zpracování solidní. Do druhé série už asi ani nepůjdu.

1. SÉRIE Moc povedená sestava čtyř příběhů, reálných, ze skutečného života, které poukázaly na poměrně velkou netoleranci čínské společnosti k sexuálním menšinám. Nejvíce mě zaujalo, že tehdy ještě nebyla čínská cenzura tak přísná a dále, že se tvůrcům podařilo vybrat samé odpovídající a hlavně sympatické typy kluků a mužů, opravdu příjemné pokoukání. 1. MY PROTI SVĚTU - u tohoto smutného příběhu netolerance bylo sympatické to, že jeden z obou chlapců se nebál a bránil toho slabšího 2. PEKING PEKING - zabedněná rodina zpřetrhá svazek obou mladých mužů. Ti se po třech letech znovu setkávájí ?...

Červený balónek v celkové délce celovečerního filmu mě moc zaujal. Projekt mě oslovil dvojím způsobem. Jednak svou pravdivostí a přesvědčivým herectvím a v druhé rovině znovu dokázal vývin postoje Taiwanu v čase k minoritní komunitě. Co bylo pro mě famózní byl výběr hudby a celkový dojem, který v průběhu naprosto přesně ve spojitosti s příběhem vyvolávala. Kdybych mohl, zvuk bych hodnotil za 11, tak za něj přidám bod ke zpracování, které jsem původně ohodnotil devítkou. Byl jsem překvapený nízkým hodnocením projektu zde a vyhledáváním hnid, které vůbec na to, co chtěli tvůrci sdělit, neměly vliv. Krásný zážitek!

Seriál, co navazuje na samotný film, si udržel svou kvalitu, snad určité zvolnění přišlo v prostředních dílech. Ale stále: jiné, odlišné, jemné, něžné, křehké, čisté ve spojistosti s vírou. Přes malé nedostatky, které tam byly, tak jasně převážilo všechno to, co jsem vyjmenoval a divil jsem se, že jsme se ocitli v pinoy produkci, na Filipínách, která je od tohoto projektu ve své podstatě tak odlišná ... prostě Dolly je Dulu ?