Recenzi napsal/a jiri.twist
Vztah a porozumění mezi otcem a synem, nosné téma filmu, bylo zahráno velmi dobře a na film se mi koukalo příjemně, šikana byla jen podružným tématem, pěkné ...
Příjemné, jednoduché. Možná bych spravil titulek v závěru na 40 years latter 🤪
Píseň i film (prolíná se) je o problémech párů s větším věkovým rozdílem, v tomto případě 24 let. Velmi solidní herectví, Arnold Reyes je navíc stále i ve skvělé fyzické formě. Skutečný věkový rozdíl mezi herci je dokonce neuvěřitelných 32 let a Arnold, v době natáčení 56 let, vypadá naprosto úchvatně! Vkusná milostná scéna. V každém vztahu jsou i mráčky, pokud mraky, je to na pováženou. Všechno jednou končí. Dobrý nápad propojení písně, textu a hraného děje.
Indie je nejlidnatější stát planety Země a tento film se zrodil ve svazovém státě Kérala, kde se mluví malajálamsky, což je jeden z 23 oficiáních indických jazyků. Mnoho jsem od tohoto kraťasu nečekal, ale dostal jsem moc moc, strašně hodně, i když to tak nevypadá, tak jednoduché a tak složité. A ty oči těch herců, dlouho jsem neviděl, aby oči tak hrály, krásné ...
Pěkný zážitek z probouzející se zamilovanosti zasazený do doby před X lety. Hezky zahráno, i když Lucas už fyzicky nepůsobil jako náctiletý a celé to na mě vyznělo mile, sympaticky ...
Ač se hodně snažím, tak je to už v krátké době podruhé, co se musím dívat na Juliena Spase a ... zachránil to host Theodore a vcelku ucházející příběh, který by se mohl stát i v reálu ...
Do doby, než nastoupil do hry Dylan (v obrázcích ten sympoš s namalovanými nehty), tak byl příběh jednoduchý. Pak se vše zamotalo, ale to bylo právě na tom to zajímavé a konec byl takový, jaký byl. Každopádně mě ale tato francouzská filmová hříčka o "znovusetkání" zaujala a lehce pobavila svým nadhledem 🤣.
Pěkný střípek z Kansasu tolik let zpět. A stále platný, jakoby to bylo ze života právě dnes. Tento příběh nikdy nezestárne, navíc pěkně zahráno ...
Budu zřejmě jediný s čistou desítkou, ale mě seroš po tom, co jsem jej po dvou epizodách odložil "na neurčito", po dodívání hrozně pohladil po duši. Je tak jiný a já jsem ten příběh zrovna potřeboval, očistit se od těch zaběhlých schemat, kdy se dva potkají, začnou se mít rádi (a nebo se napřed i nenávidí) a před koncem dojde pravidelně k velkému zratu, rozchodu, umělé zradě, aby nakonec pohádka dobře dopadla a divák byl spokojený. Tady nic takového nebylo, bylo to příjemné a co, že celá parta pohledných bavičů včetně DJ byla teplá, však je to projekt BL, všichni...
Hodně zajmavý příběh, jiný. Jakoby se nic nedělo a kdo chce, tak si to mezi řádky najde. Pěkné.
Úplně jiný snímek a z jiného prostředí, než jsme většinou tady zvyklí. Zapůsobil na mě originálně, s dobrým hereckým provedením hlavního hrdiny reverenda Marlowa (Jack Holden), ale nezanechal ve mě nějakou zantelnější stopu, proto hodnotím tak a ne jinak.
Příjemný komorní kraťas, divadelní zpracování mi tentokráte vyhovovalo včetně scénáře a nebylo potřeba ani žádného fyzična mezi oběma mužskými představiteli. Hezký zážitek.
Film se může stát jedním z příkladů výuky studentů filmového umění. Hodně emotivně a složitě je vyprávěn Alexův příběh, život, až se vše zahltí. Pokud chce divák pochopit smysl už v průběhu filmu (na konci to už jakýsi smysl dává), musí se podívat znovu nebo si něco o filmu přečíst a na to jsme mnozí z nás už dost pohodlní. Každopádně vyzdvihuji výkon Alexe Britta.
Na film jsem se díval dvakrát, abych procítil příběh. Ano, pěkné, ale nakonec ve mě ale převážila ta hezká klavírní hudba nad tím vším ostatním
Asi mě to nevzalo tak moc, jako mnohé jiné hodnotitele, neboť seriál má výtečné hodnocení na IMDb. Kvituji všechny jeho klady, přínosy pro naši komunitu. Na mě byl především scénář nesmírně přebujelý, kecání přespříliš a prokousat se první epizodou bylo pro mě peklo. Nemohu ale říci, že by seroš byl špatný, určitě ne.
Tak tu máme jeden příběh nové dvojice BIBLE+JES, kteří v krátkém dramatu, takovým "předkrmem" před jejich očekávaným blížícím se seriálem 4 Minutes, nám servírují příběh tak hluboký a dojemný. Nevím proč, ale Jes (on v tomto příběhu hraje postavu Tula) mi svým zjevem strašně připomíná mix dvou skutečných herců Tul+Nanon. Líbil se mi nejen krátký film, ale i zvlášť přeložená celá píseň, na jejíž motivy je kraťas natočen (GETSUNOVA). Mnozí z vás, co se hodláte podívat, si raději přichystejte ke konci kapesníček ... 😢
Třítaktová jednohubka uplynula rychle jako vánek, osvěžila mě svou jemností a křehkým sdělením, kolik stovek podob má láska a přátelství mezi dvěma lidskými bytostmi. Znovu (po kolikáté už) slýchám tak originální hluboké hlasy, přidělené téměř všem Korejcům shůry a řeč natolik se odlišující od Číny, přitom Korea z ní vyrůstá jako slepé střívko. Dva kluci s pečlivě načesanými vlásky do očí a po zhlédnutí pocit něčeho moc příjemného, lahodícího mé duši. A to všechno jsem mohl prožít v letmém okamžiku díky překladu na těchto stránkách ...
Celkově nadprůměrný projekt, natočený dle skutečné události, malinko slabší scénář. Bylo znát úsporné zpracování (nebo je to již styl Oxinfilms?), a tak většina scén je jen statických bez většího využití a pohybů kamery. K vyššímu hodnocení to u mě vytáhli ale herci svým zjevem (jen ti mladí a mladší herci a herečky, starší, např. rodiče, byli křečovití včetně samotného režiséra). To je ta největší roztomilost na celém seriálu, tentokráte vyjimečně tím myslím i postavu transky Georgie, která, ač jí zůstal hluboký hlas, tak vypadala elegantně jako žena a vůbec mi navadila, nešklebila a nepitvořila se, prostě příjemná postava. No a...
Nikdy nepohrdnu hudebními či tanečními čísly, co mají co sdělit. Jen ... když se jedná o tanec s baletními prvky, nemusel jsem již "Lady" ve střevíčkách s podpatkem, ale pro mě by stačily piškoty nebo na boso tak, jako její partner a nebo jak tančili v civilu.
Určitě styl tohoto filmového vyprávění nesedne každému. Pro mě ale pod pokličkou tohoto komorního pomale se odvíjejícího příběhu, který jen tak jakoby plyne, se pro mě odhalilo až na kost lidství, neobyčejně obyčejné osudy hlavních postav spjatých s marockým žitím, kulturou a připomělo mi to nedávno zhlédnutý marocký film Les damnés ne pleurent pas ne podobným příběhem, ale Marokem jako takovým ... pro mě hluboký zážitek.
