Recenzi napsal/a Skrolan74
Mí Japonci mi rozumějí a já rozumím mým Japoncům ❤️ Pro mě další nezapomenutelný příběh z japonské produkce. Tento způsob vyprávění příběhů se mě velmi dotýká, vše je nabité emocemi, jen je to jako skrytý pramen, bublá a vře to pod povrchem a pak to vytryskne napovrch jako gejzír. Poslední dil byl úžasná emocionální jízda a nádherné zakončení tohoto krásného příběhu, slzela jsem jako malá se šťastným úsměvem na tváři.
Tenhle příběh jsem si vybrala jen kvůli Nutovi, příběh, o kterém jsem věděla, že nebude mít konec " a žili spolu šťastně až do smrti'. Ale vůbec nelituji, spotřebovala jsem haldu kapesníků, dostala záchvat smíchu, prožila celou škálu emocí. A pokud ve vás seriál, kniha či film dokáže vyvolat tolik emocí, pak splnil svůj účel a já jsem za to vděčná. Ač bylo obsazení skvělé, herecké výkony všech byly uvěřitelné, tak musím prostě vyzdvihnout Nuta, jeho obrovský talent a potenciál. A i když tento příběh neskončil " a žili spolu šťastně až do smrti" zanechal ve mně pokoj a naději...
Po shlédnutí tohoto filmu jsem si musela nechat nějaký čas, abych ho rozdýchala a vstřebala. A celý čas se mi honilo hlavou proč?!. Proč jsem byla tak slepá a neviděla co přijde. Retrospektivně, když jsem si film přehrávla znovu a znovu v hlavě, tak to tam přece bylo a nejen v náznacíchn ta až fanatická posedlost. V tomhle filmu je mnoho bolavého, no na druhou stranu je tu i mnoho hravé radosti a štěstí. Tak možná proto jsem měla klapky na očích. A možná proto se za nějaký čas k tomuto filmu znovu vrátím.
Můj první počin z Vietnamu, ani netuším proč jsem se jejich produkci tak dlouho vyhýbala. A nemohla jsem si vybrat líp, díky moc jiří twist za tvoje tipy. Tenhle film mě chytili za srdce, jak příběhem, obsazením tak celkovou atmosférou. Příběh lásky, která i hory přenáší a z nemožného dělá možné. Není to jednoduchý příběh a jejich cesta je plná zvratů, překážek a bolesti. Ale přes všechnu tu bolest a slzy přijde odpuštění, pochopení a přijetí. A bonusem na víc, na herecké obsazení byl moc hezký pohled.
Další z krásných a silných příběhů, místy dojemný, místy srdcervoucí. Příběh s prvky atické tragédie, vidíte, že se to pomalu blíží a pak když ten výbuch hodný supervulkánu přijde, stejně na to nejste připravení a úplně vás to semele. Někde jsem četla, že pro antickou tragédií by se hodil nápis poznej sám sebe a právě prostřednictvím takovýchto filmů já aspoň maličko poznávám sama sebe. A naštěstí tenhle film ve finále tragédii není.
Do tohoto filmu jsem šla tak na půl na slepo, věděla jsem manga, středoškoláci a Japonsko. Pro milovníci japonské produkce nebylo co řešit. Mylně jsem předpokládala typický příběh a on k mé velké radosti nebyl. Pro mě osobně obrovská emocionální smršť, s příběhem a postavami jsem se dokázala naprosto stotožnit, závěrečné scény se neobešly bez slz a po skončení filmu jsem cítila takový zvláštní pocit klidu, míru a štěstí. Tohle Japonci prostě umí, dokáží vás emocionálně rozložit a potom vás pěkně kousek po kousíčku složí zpátky, jen nebudete úplně stejní jako dřív. Proto japonskou produkci miluju a zamilovala jsem...
