Podrobnosti recenze

Tenhle krátký film by neměl zapadnout, protože na ploše šestnácti minut s až znepokojující přesností ilustruje, jak křehká je hranice mezi puberťáckým kočkováním a přetahováním se na straně jedné, a zavrženíhodným činem na straně druhé. Oproti obvyklým slaďounkým reflexím přechodu od dětství k dospělosti (typicky naše kýčařka Poledňáková) se zde povedl zásah do černého. Vytknout bychom snad mohli školometský polopatismus a zdlouhavost, s nimiž je v závěru, po pokusu o penetraci, de facto o znásilnění, demonstrováno, jak si oběť své pokoření odreagovává týráním outsidera party. Jde ale o první samostatnou práci začínajícího švýcarského režiséra Pascala Reinmanna, bylo by hloupé pitvat drobnosti. Klukovští herci jsou naprosto přesvědčiví, i jejich vedení ukazuje solidní režisérovy schopnosti.

Reinmannovy další práce bychom měli určitě sledovat, odvaha otevřít nejednoznačné téma, kterou už teď projevil, a schopnost vyhmátnout jeho podstatu, je slibná.