Podrobnosti recenze

Zapomenutý, zapadlý kanadský film, 34 let starý, jsem dnes zhlédl podruhé. Poprvé to bylo asi před dvěma lety a měl jsem za to, že už tehdy byl na těchto stránkách a já jsem k němu psal recenzi. I když je "jen" v původním znění a tehdejší VHS kvalitě, tak mu porozumí téměř každý. Jeho poselství je platné i dnes (dnes by byl asi natočen zcela jinak), a to si na filmu Michela Audyho vážím nejvíc, protože jinak kvalitou, i když se na něj budeme dívat očima začátku 80. let, dosahuje sotva průměru. I tak nás ale zavede do tehdejší doby těsně po vypuknutí pandemie AIDS a uvidíme, jak lidé žili, jak se chovali, jak se oblékali a celé to na mě z pohledu z 3. tiséciletí nyní působí tak trošku naivně.
Tento snímek není lehce dohledatelný včetně herců.