Podrobnosti recenze

Asi uděláme nejlépe, když na školometské "co chtěl básník říci" rovnou rezignujeme. Už jen výkladů, které se nabízejí hned v prvním přiblížení, je příliš, a jediná cesta k pochopení filmu by asi byla důkladně se opít s panem režisérem a dát si vyložit scénu po scéně. A, upřímně řečeno, pořád je to jen film, on už sám běžný život dá dost starostí...

Pokud se přidržíme toho, co je bezprostředně zjevné, vidíme kondenzovaný záznam perverzí a ujetostí, které se nacházejí ve skrytých vrstvách mysli každého z nás, a aniž jsme ochotni si to přiznat, (také ony) ovládají naše kroky. V tom, jak režisér a scénárista João Pedro Rodrigues dokáže z té směsi těžko uchopitelných puzení a motivací vyhmátnout a vytvořit sdělitelný tvar a dát mu filmovou podobu, je obdivuhodný. Mnoho jednotlivých scén jsou skvosty - v originalitě nápadu i v tom, jak ho vyjadřují. Že se neslévají v obecně přijatelný a srozumitelný obraz, lze - vzhledem k jiným kvalitám filmu - oželet.

K pohodovému rodinnému pokoukání po dobrém nedělním obědě tenhle film není. Musí ale nutně být? BTW: jak nádherná podívaná by vznikla, kdyby se natočil film o rodině Homolkových, jak sleduje O Fantasma! Už to, bohužel, nejde. Jako náhradu si můžeme v diváckých recenzích na IMDB dohledat protest milovníka zvířat proti ošklivému nakládání s králíčkem.

Jsem překvapen generálním odmítnutím, jehož se tu filmu dostalo. Tím spíš, že hlavní role je obsazena nádherným přitažlivým klukem, což i běžnému divákovi usnadňuje spolknout některé naturalističtější scény. Dokonce myslím, že by se Sérgiem jeho ujetosti docela ráda prožívala nejen část gayů (asi i o tom, ostatně, ten film nejspíš je). Nejde tu možná o netoleranci, jako spíš o obavy a nechuť sám sobě leccos přiznat...