Podrobnosti recenze

Órói je snímkem života party teenagerů, kluků a holek, kolem šestnáctiletého gaye Gabriela. Ten si svou orientaci teprve začíná uvědomovat, vnímá už, že některé zážitky svých HT vrstevníků sdílet nemůže, ale s erotickou podstatou vztahu s novým kamarádem se bezprostředně neumí vyrovnat. Film se soustředí na interakce gaye s většinovým okolím, vztahy mezi gayi jsou prakticky na okraji: evidentně mají být osloveni hlavně heterosexuální teenageři a jejich rodiče. Mihne se i téma migrace, neagitačně, realisticky, s klady i zápory.

Co do věcného obsahu film nabízí to, co je v teenagerovských filmech obvyklé: vztahy mezi dospívajícími, jejich rodiči a prarodiči. Skoro vše působí přesvědčivě, ani situace a typy postav už mnohokrát viděné nevyvolávají dojem klišé. Problém je, že dramatičnost filmového sdělení dostatečně nesleduje dramatičnost děje, se stejnou (ne)naléhavostí jsou podány události mimořádné i všední, klíčové momenty nejsou přiměřeně odlišeny, zdůrazněny. Z toho může vzniknout pocit monotonnosti, snad i zdlouhavosti. Teprve druhá práce režiséra, první celovečerní.