Podrobnosti recenze
8.6 12 10
(Upraven: Leden 15, 2019)
Celkové hodnocení
6.0
Příběh
5.0
Herecké výkony
6.0
Zvuk
5.0
Zpracování
8.0
Zádumčivá krajina a osamělá chata u jezera v odlehlé finské končině jsou skutečně působivým rámcem vášnivého i romantického zaplanutí mezi finským studentem a syrským imigrantem. Zejména zpočátku se děj odvíjí velmi zvolna, vnímání síly místa i okamžiků je to ale spíš k prospěchu.
Stará moudrost říká, že dospělí jsme tehdy, když dokážeme rodičům odpustit jejich chyby. Z toho pohledu mají oba hlavní aktéři před sebou ještě dlouhou cestu, i když v různých podmínkách a z různých důvodů. Z téhož pohledu také příběh ve skutečnosti nekončí vysloveně špatně: nedořešené rodinné vztahy by v budoucnu oba kluky zavlekly do nekonečně horších konfliktů.
Nemá cenu zastírat, že film o hodně víc, než gay příběhem, je reflexí velmi aktuálního dění, probíhající migrační krize. Tím, že ze všech existujících pravd viditelně straní jen té jedné, tím, že kladné postavy jsou až příliš kladné a ta jedna záporná až příliš záporná, se film dostává téměř na rovinu agitky, a tím i on se jeví být stejně myšlenkově nezralý, nedospělý, jako jeho postavy.
Závěr je ale náznakem nápravy: neřešené a na sto západů uzamčené problémy mezi Leevim a jeho otcem se snad konečně otevřou a Leevi snad už nebude muset utíkat - vždyť útěk nic nenapraví. Tareq má tohle řešení teprve před sebou. Přejme mu je.
Stará moudrost říká, že dospělí jsme tehdy, když dokážeme rodičům odpustit jejich chyby. Z toho pohledu mají oba hlavní aktéři před sebou ještě dlouhou cestu, i když v různých podmínkách a z různých důvodů. Z téhož pohledu také příběh ve skutečnosti nekončí vysloveně špatně: nedořešené rodinné vztahy by v budoucnu oba kluky zavlekly do nekonečně horších konfliktů.
Nemá cenu zastírat, že film o hodně víc, než gay příběhem, je reflexí velmi aktuálního dění, probíhající migrační krize. Tím, že ze všech existujících pravd viditelně straní jen té jedné, tím, že kladné postavy jsou až příliš kladné a ta jedna záporná až příliš záporná, se film dostává téměř na rovinu agitky, a tím i on se jeví být stejně myšlenkově nezralý, nedospělý, jako jeho postavy.
Závěr je ale náznakem nápravy: neřešené a na sto západů uzamčené problémy mezi Leevim a jeho otcem se snad konečně otevřou a Leevi snad už nebude muset utíkat - vždyť útěk nic nenapraví. Tareq má tohle řešení teprve před sebou. Přejme mu je.
