Podrobnosti recenze

Filmy a knížky se snažím nasát na jeden zátah, pak je dojem nejsilnější. Proto spíš pomíjím seriály: u nich to nejde snadno. Ondrova chvála Merlího mne ale zlomila. Dojmy z první série:

Středobodem "dospívacích" filmů a seriálů logicky bývají mladé postavy; dospělí spíš sekundují. Zde stojí v popředí nemladý už učitel. Z masové tvorby normalizačních let pamatujeme kult plešatých pupkatých funkcionářů. Merlí však naštěstí není žádný Bavor ani Pláteník: dělá chyby, spí s mladšími ženskými a čile jim zahýbá, je to on, kdo je v profesorském sboru zdrojem pozitivních vzruchů. Filmový zralý pan učitel tedy nemusí být jen zlem či pošetilcem, jak je u nás povinné už od dob Študáků a kantorů.

Jako my, i Katalánci mají za sebou zlé časy a zkušenosti s idiotskou propagandou. My jsme si proti ní vybudovali obranu tím, že všechno relativizujeme, zapatláme a rozmělníme černým i laskavým humorem. Oproti tomu Katalánci se nebojí/nestydí být jednoznačně pozitivní: propaganda je nedeformovala. Jak osvěžující! V tom je nenápadná, ale významná síla seriálu.

A konečně: gay linie děje je zde zcela přirozená. Neubrečená, neuječená, neagitační, nepolitizující. Opětnému nárůstu nechuti veřejnosti k LGBT lidem, na němž se v současnosti podepisuje silně přeťápnutá pro-LGBT agitka, tedy asi naštěstí nepřispěje.

EDIT: Dojmy po shlédnutí druhé a třetí série:

Seriál se v zacílení poněkud posouvá k osudům starších postav. I studenti samozřejmě dorůstají a mají méně dětské, dospělejší zájmy a problémy. Přibližuje se tak více realitě, aniž ztratil potenciál vtáhnout diváka do děje, udržet zájem od epizody k epizodě. V závěru se od děje a postav odpoutává nesnadno, ale tak to u dobrého rodinného seriálu má být. Musí.

Nostalgie po letech "na střední" asi zasáhne každého dospělého. Kéž by Merlí dokázal oslovit i ty, o nichž je napsán: teenagery. Kéž neodrazuje nepokrytě naučná tendence. Formální otevření každé epizody vyučovací hodinou, v níž Merlí odpřednáší to klíčové z myšlenek jednotlivých světových filozofů. Naprosto spontánně působící reakce a debaty studentů. Promítnutí jádra Merlího výkladu do děje, který sám je nepokryteckým a nekaratelským obrazem současného života současných dětí, přičemž každá epizoda je upozorněním na některé z rizik. Shrnutí epizody myšlenkovým a emočním vyústěním/posláním, podtržené úryvkem vážné hudby... Většina z toho působí možná nesoučasně, je to ale skvělé.