Podrobnosti recenze

Seriál těží především z obsazení řadou výborných herců, mezi nimiž téměř doslova září Jan Cina. Díky talentu, osobnímu charisma i roli. Cina se jako gay veřejně vyoutoval už dávno, zde navíc hraje roli gaye krajně rozporuplného, přesto, jak ukazují různé diskuse, ho veřejnost v té roli převážně vysoce oceňuje. Skvělé pro nás všechny - díky, Jene!

Pojetí samotného seriálu je sice možné, přesto je diskutabilní: o věrný obraz doby nejde. Omezení na kruhy blízké divadlu nahrává komunistické a revizionistické propagandě, že teror dopadal jen na exkluzivní vrstvy, zatímco "prostý, obyčejný člověk" se pokojně radoval z nových poměrů. Omezení na dramatické a tragické události, podtržené soustavně ponurými světly, barvami a zvukovým doprovodem, tehdejší život zplošťuje a zbavuje řady odstínů, rozpolcenost společnosti utvářela realitu daleko plastičtější. Atd. Tvůrci jistě pracovali v mezích zadané stopáže a rozpočtu; říci, že by limitů využili vysloveně špatně, by nebyla pravda. Jen barvy a odstíny reálného života se jim vytratily až příliš. A na odpoutání se od reality a vnesení motivů totalitního režimu do příběhů se zcela volnou fabulací či do formátů pouhého oddechu, na to uplynul příliš krátký čas: dopady těch dob ještě silně zasahují do naší současnosti.

Kdo chce autentičtější výpověď o "duchu doby", sáhne po knihách např. Kundery (Žert) či Škvoreckého (z mnoha třeba Konec nylonového věku). Ti ten čas prožili osobně, a navíc byli obdařeni literárním talentem nad limity pouhého řemesla, nešli prvoplánově jen po vnějškových znacích a efektních událostech.

Zajímavá úvaha inspirovaná seriálem:
https://echo24.cz/a/SgfKH/muz-s-trochou-vlastnosti-a-mensinovou-sexualni-orientaci