Podrobnosti recenze
4.6 2 10jednou jsi dole, jednou nahoře...
... a žitelný je hlavně proto, že "dole" a "nahoře" se střídá. Ocitáme-li se "dole" či na cestě "dolů", často saháme po příbězích, které se odehrávají "jenom dole" - rezonují s naším okamžitým pocitem. Dedalus je filmem právě pro takové situace. Bezútěšný, beznadějný, bezvýchodný, depresivní.
Triptych otevírá část, v níž lidský život vzniká, a uzavírá část, v níž spěje ke konci. Úvodní část je vizuálně slibná, avšak dějově nepřehledná. Střední část bude asi gayům (a nejen gayům) nejbližší. Příběhem mladého prostituta s náklonností ke starším mužům tematicky připomene Gerontophilii Bruce La Bruce *), jenže je neskonale procítěnější, delikátnější, a je důvodem, proč lze film doporučit - odolnějším povahám. Zde nejvíc si uvědomíme, že Dedalus je především o neustálém vzájemném lidském míjení se. Bez naděje. Proti tomu rozvleklý naturalistický polopatismus závěrečné části je skoro trestuhodný.
Jako mnoho začínajících kumštýřů si i Jonah Greenstein ambiciózně ukousl o dost větší sousto, než na jaké (zatím) má, ne až tak umělecky, jako hlavně lidsky. Začít dráhu rovnou triptychem "o životě", to chce hodně zbytnělé sebevědomí. Výsledek není vysloveně špatný, ale konzumovatelný je jen ve velmi speciální náladě či životní situaci.
*) https://www.gaytitulky.info/index.php/oblibene-filmy/gerontophilia