Podrobnosti recenze

Vzdálená a chudá zapadlá provincie, chatrč daleko od civilizace, kde na motivy lidové písně nežije dívka s chlapcem, ale vše je přetransformováno do dvou mladých mužů, kteří se milují a do toho je naroubována současná metla - covid. Z pohledu nefilipínského diváka je vše dost ukňučené, zdramatizované, naivní, ale to vše patří v pinoy produkci k normálu a já to tak beru. Dle mě je nejvýraznější příběh, i když se vleče a je pomalý (to poselství je cítit a snad poprvé covid s úmrtím zapracován do vztahu dvou gayů), kluci sympatičtí, naopak zpracování je slabší, hodně ponuré, při svíčkách (možná to je záměr, ale mě to chvilkami trošku vadilo), ten závěrečný visící půlmetrový sopel je hrozný, v jednom záběru na chatrč je ale vidět, že za ní je silnice, kde jezdí na kole, i když má být na opuštěném místě. Na to jaksi tvůrci zapomněli. Celkově o chloupek lepší, než průměr pinoy produkce, díky příběhu.