Podrobnosti recenze

Musím se přiznat, že žádnou potlačovanou přitažlivost mezi hlavními hrdiny jsem necítila. Zájem jsem viděla jen ze strany Damiena, který na Toma neustále dorážel a snažil se ho přesvědčit, že cítí to, co on. Z druhé strany jsem cítila jen nenávist, žádné potlačované city, žádný strach z jinakosti... takže konečné sblížení jsem jim fakt nevěřila.
Kde se ta přitažlivost najednou vzala?
Neříkám, že film je špatný, vůbec ne. Krásná příroda, hory, sníh. Je o potřebě rodiny, o strachu ze ztráty, který se nakonec naplní, o hledání sebe sama. Jen forma, kterou je to zobrazené, a mluvím o ústředních postavách, mě nezaujala. Necítila jsem to tak, jak to bylo nejspíš zamýšleno a to říkám navzdory červeným procentům a pochvalným názorům tady i na ČSFD?