Podrobnosti recenze

Setkání dvou samců u regálu s levnými knížkami by zřejmě skončilo, jako všechny předešlé Benovy úlety, pouze rychlovkou, kdyby nebylo Samova zdravotního handicapu. K němu se později přidal bohužel typicky černošský pocit utlačování a nedocenění, kvůli kterému musel v bělošské společnosti makat tvrději, než kolegové. Byli nuceni si tedy najít jiný způsob, jak čas bez sexu naplnit, aby se po místnosti nerozprostřelo trapné ticho. Velice pomalu se začali sobě navzájem otevírat, poznávat nejbližší a přátele. Během jednoho z mnoha rozhovorů vyplavalo na povrch Benovo trauma z dětství, které se konečně rozhodl, včetně jiných psychosomatických potíží, řešit. I Sam měl pár kostlivců ve skříni, se kterými se statečně pral.
Klukům jsem i přes počáteční nedůvěru uvěřil a jejich civilní hraní se mi líbilo. Dojem mi však často kazila kamera, někdy roztřesená, jindy snažící se vlézt jakoby až do hlavy člověka. Kvůli přemíře detailů často chyběl náhled na scénu z odstupu. No a hudba odpovídala céčkovému bijáku.