Podrobnosti recenze

Pastva pro oči, potrava pro duši? Příběh začíná velkým třeskem, po kterém se začíná formovat dvanáctidílný seriál s více nosnými(?) myšlenkami. Konfrontace dvou rozdílných období prostřednictvím Joma pohledem jeho a na něho. Doba pozdních dvacátých let minulého století prezentována převážně prostřednictvím chodu dvou domácností. Právě jejich vykreslení je věnováno příliš času. Pletichy, drby a šmírování. Vaty jako do zimního kabátu. Vztah Joma a Yaie dlouho prochází chladnou fází. Až poslední tři díly lze označit za milostné, erotické a hodně romantické. Škoda občasného patosu. Proměna Joma z městského floutka do role majordoma plně odpovídá celkové,
převážně chladné, atmosféře. Překvapující je spíše pasivní role Yaiho. Oproti zvyklostem dochází k záměně submisivního partnera s dominantním. Lesbická zápletka? Mise splněna. Lze odfajfkovat. Hereckým výkonům nemám co příliš vytknout. S přihlédnutím k žánru. Hudební podkres citlivě umocňuje scénu. U písní zpívaných ženským hlasem by mi vzhledem k tématu lépe vyhovoval chlapecký. Hezké prostředí, pastva pro oči.