Podrobnosti recenze

Ano, viděli jsme a nakonec skončili možná i zmateni.
Nicméně k tomuto snímku chovám nemalé sympatie a ani dnes, po více než pár letech, mi nejde z hlavy. Blake byl zpracováním sám o sobě a mně se hodně líbil, ať už to bylo díky jeho stravovací scéně v kuchyni; tomu, jak číhal a lovil své přátele ve stylu Kurta; nebo snad proto, že se tak úporně věnoval své návštěvě v obývacím pokoji. Ale možná to bylo jen vším tím prostředím, které jasně hlásalo, že jsem konečně zase doma, a když se začala ozývat skladba od Velvet Underground, nějak se mi odtamtud nechtělo už vůbec.
Pokud čekáte dějově pestrý a snad i homosexualitou opředený film, tedy se nedočkáte. Zato jde o čas strávení s jakousi vlastní genialitou, která nelze přehlédnout, pokud celé dílo neodsoudíte a prachsprostě nevypnete hned z úvodu.