Podrobnosti recenze
8.1 12 10
(Upraven: Září 14, 2015)
Celkové hodnocení
4.5
Příběh
3.0
Herecké výkony
5.0
Zvuk
4.0
Zpracování
6.0
Film vznikl v době, kdy předmětem veřejné diskuse byl také názor, že součástí rozšiřování lidské svobody by mohla být i dekriminalizace sexuálních kontaktů dospělých s nedospělými, jestliže nedospělí vysloví souhlas. Jedním z významných zastánců myšlenky byl Daniel Cohn-Bendit (následně ovšem tvrdil, že mu šlo jen o "verbální provokaci").
Pozdější pedofilní aféry myšlenku odsunuly mimo oblast možného. Nepochybuju, že správně. I když formální stanovení věkové hranice je samozřejmě diskutabilní, vždy padne otázka, jak dalece je souhlas nezletilce poučený, jsou-li při dohadování se dospělého s nedospělým síly obou stran vyrovnané, a zejména, je-li nezletilec na dospělém natolik nezávislý, aby souhlas byl opravdu vyjádřením jeho svobodné vůle. Proti těmto nejistotám stojí dvě nepochybné jistoty: dětem neublíží, když si chvilku počkají, a pedofilové se dočkat prostě nesmějí, jakkoli s nimi budeme soucítit.
Ostatně ani nad tímto filmem, nad nímž se mnozí rozněžňují, jakým je krásným obrázkem lásky mezi dvěma dospívajícími kluky, si nelze nepoložit otázku, zda pro dvanáctiletého není náklonnost patnáctiletého tak vysokou hodnotou, že je ochoten snést i věci, o něž by sám moc nestál a jejichž podstatě třeba ještě ani úplně nerozumí. Zda si takto - bez vlastní erotické motivace - neopatřuje především něhu a pochopení, jichž se mu nedostává doma. Nemůžeme přehlédnout scénu, v níž si dospělá kuchařka internátu vydobývá "trochu toho štěstíčka" na chovanci - teenagerovi, který by, bez ohledu na předchozí silácké výroky, nejraději utekl.
Asi se nad filmem zasníme, že bychom byli ve stejném věku nějaký příběh podobný tomu filmovému rádi prožili, což vede k ochotě leccos přehlédnout či nedomyslet. I když se nám může zdát, že se v příběhu plní některé dávné touhy, stále jde jen a jen o plod Nielsenovy fantazie; nepopisuje tehdejší mládež, jaká skutečně byla, ale jakou by ji Nielsen byl rád měl: film a realita, to jsou dvě velmi odlišné věci. V současných diskusích se o podobných dílech říká, že dnes by asi nevznikla. Odhaduji, že se tím chce vyjádřit, že jsou krajně problematická.
To bude zas palců dolů...
Pozdější pedofilní aféry myšlenku odsunuly mimo oblast možného. Nepochybuju, že správně. I když formální stanovení věkové hranice je samozřejmě diskutabilní, vždy padne otázka, jak dalece je souhlas nezletilce poučený, jsou-li při dohadování se dospělého s nedospělým síly obou stran vyrovnané, a zejména, je-li nezletilec na dospělém natolik nezávislý, aby souhlas byl opravdu vyjádřením jeho svobodné vůle. Proti těmto nejistotám stojí dvě nepochybné jistoty: dětem neublíží, když si chvilku počkají, a pedofilové se dočkat prostě nesmějí, jakkoli s nimi budeme soucítit.
Ostatně ani nad tímto filmem, nad nímž se mnozí rozněžňují, jakým je krásným obrázkem lásky mezi dvěma dospívajícími kluky, si nelze nepoložit otázku, zda pro dvanáctiletého není náklonnost patnáctiletého tak vysokou hodnotou, že je ochoten snést i věci, o něž by sám moc nestál a jejichž podstatě třeba ještě ani úplně nerozumí. Zda si takto - bez vlastní erotické motivace - neopatřuje především něhu a pochopení, jichž se mu nedostává doma. Nemůžeme přehlédnout scénu, v níž si dospělá kuchařka internátu vydobývá "trochu toho štěstíčka" na chovanci - teenagerovi, který by, bez ohledu na předchozí silácké výroky, nejraději utekl.
Asi se nad filmem zasníme, že bychom byli ve stejném věku nějaký příběh podobný tomu filmovému rádi prožili, což vede k ochotě leccos přehlédnout či nedomyslet. I když se nám může zdát, že se v příběhu plní některé dávné touhy, stále jde jen a jen o plod Nielsenovy fantazie; nepopisuje tehdejší mládež, jaká skutečně byla, ale jakou by ji Nielsen byl rád měl: film a realita, to jsou dvě velmi odlišné věci. V současných diskusích se o podobných dílech říká, že dnes by asi nevznikla. Odhaduji, že se tím chce vyjádřit, že jsou krajně problematická.
To bude zas palců dolů...
