Podrobnosti recenze

Hezky odpozorovaný a do filmu převedený kousíček obyčejného života (to "obyčejný" je maličká nadsázka), jenže právě to je problém: ve filmu nikdo nic tak obyčejného nečeká. Určitě jsou hezky zachyceny proměny chování a konverzace při přechodu z chatu do reálného kontaktu. Hledání a odvažování míry otevřenosti a vážnosti v konverzaci u stolu a na balkoně. Odlišnosti kontaktu ve dvou a ve třech. Pobaví ta rozpačitá chvilka, kdy se má od večeře přejít k tomu hlavnímu: kdo a jak začne? Scéna milování tím, že se snaží být decentní, toho k vidění nabízí málo, a jistě by měla být kratší. Klíčová otázka je, proč vlastně toto vše bylo natočeno, když k poznání života celkem nic nepřináší, a na sedmdesát minut prosté zábavy obsah opravdu nevydá. Mysleme si třeba, že nějaká studentská asociace chtěla študákům poradit, jak se dostat k dobré večeři s pikantním moučníkem. Potřebují ale takové rady právě studenti?