Podrobnosti recenze

Smrt matky, padák v práci, kopačky od přítele a vyhození z jeho bytu, to vše během necelého měsíce. Ten, koho tak deptající nepřízeň osudu potkala stejně, jako hlavní postavu, bude s filmem Brighton snadno rezonovat a třeba v něm najde i útěchu. Kdo se v tak vyhroceném rozpoložení nenachází, bude se jím prokousávat hůř, protože bude neustále zakopávat o patos a teatrálnost. Mohly by potěšit odkazy na klasiku (Austenová, Dickens, Shakespeare...), s tou je ovšem nezbytné nakládat opatrně, protože klasičtí autoři nemohli počítat s tím, že pokud se patos a jevištní deklamace zabírají kamerou zblízka, ba až v detailu, působí to jako parodie. Uvědomit si to ale měl Pierre Stefanos a měl ubírat, a ubírat, a ubírat... Bohužel neubíral.