Podrobnosti recenze
7.3 1 10Hudební drama, které nás provází od konce španělské občanské války přes druhou světovou válku až po Frankovu diktaturu, bylo natočeno v roce naší sametové revoluce a je velice vkusné a určené zřejmě pro užší okruh diváků, kteří mají rádí i španělský folklór té doby.
Herecké obsazení bylo vybráno citlivě a i když již tehdy herci nebyli nejmladší (Pepita, Juan), zvládli všechno velmi dobře a k mému potěšení. Hlavní postava Maria (Manuel Bandera – dobře hrál i zpíval) připomíná v náznacích život zpěváka Miguela de Moliny (i včetně jeho písní), který byl vězněn pro svou homosexualitu a nakonec odešel do exilu (Argentina).
Pepita se zamiluje do Juana. Juana tajně miluje i Mario, ale má to marné, protože Juan je heterák a proto se nakonec uchyluje ke krátkodobým známostem, přičemž jedna z nich se zámožným Marquézem se mu prostřednictvím jeho mstivé matky nakonec nevyplatí …
Díky ZepTepimu jsem film viděl podruhé v krásné kvalitě, kde vynikly i dobové kostýmy a existuje i druhý díl (je uveden i zde, Mariův další život v Argentině), u kterého zatím není dohledatelný žádný link.