Podrobnosti recenze

Pokud se divák s filmem potká v okamžiku, kdy jeho mysl je otevřená, může být vtažen do pečlivě propracovaného vyprávění o ztrátě komunikace a rozkladu přirozených vztahů. Včetně toho, jak snadné je vykročit z bezpečí samostatnosti do tíže samoty: zřetelně je zpochybněn model "bezmužné" rodiny, který propagují některé feministky.

Skoro jistě nejde o gay film, oba mladíci potřebují lidskou blízkost a objetí, jiskření vzájemné erotické přitažlivosti ale nevidíme. Ani zařazení do queer problematiky nesedí: není tu společenské odmítnutí a vyloučení "podivného, zvláštního". Postavy filmu ve své samotě takové pocity třeba subjektivně prožívají (a v tom s nimi mohou gayové v některých životních fázích rezonovat), jejich těžkosti ale vznikají z vlastních individuálních pochybení a ve vzájemných vztazích, nikoli v kontaktu s ostatní společností.

Krom jiného jde o ukázku toho, že prvoplánové sdělení neznamená vždy povrchnost a lacinost, pokud se snaží o pravdivost a upřímnost. Herecké výkony představitelů tří ústředních postav jsou vynikající. Film nemusí ihned zaujmout každého, za pokus o shlédnutí ale rozhodně stojí.