Podrobnosti recenze
8.2 12 10Bez jakýchkoli efektních figur: před shlédnutím tohoto díla je naprosto nezbytné citlivější diváky varovat. Uvidí film, kde od počátku do konce téměř každá scéna je obrazem násilí, a ty zbývající mají za úkol míru a dopad násilí vystavěním kontrastu ještě dál podtrhnout.
Domácí násilí, fyzické i psychické týrání, zneužívání dětí vlastním otcem, půjčování vlastního dítěte partě místních pedofilů, jeho prodej k prostituci, ba i ke hromadnému znásilnění, v souvislosti s tím natáčení pedofilní pornografie a její prodej, vraždy. Okolí cosi tuší, možná i ví, ale nezasáhne. Šikanování mladšího bratra spolužáky je v tom všem drobná bagatela.
V kontrastu k tomu něžná láska a vzájemná podpora mezi sedmnáctiletým a dvanáctiletým bratrem, s tragickým vyústěním. Pochopení a účinná pomoc kamaráda staršího bratra, s tragickým vyústěním. Téměř andělsky něžná podoba obou bratrů, vyprávění pohádky o dvou princích ve vysněném světě bez násilí, tklivé záběry na dětskou hračku.
Jeden z diváků na IMDB píše, že při sledování filmu několikrát plakal, sám jsem byl nucen přehrávání několikrát přerušit: rozhodně bych nechtěl film vidět v kině, kde tato možnost není. To je důvod, proč jsem u možnosti film doporučit či nedoporučit volil variantu "spíše nedoporučuji".
Scény zla sice většinou nevidíme celé a v detailu, divák ale dostává dost nápověd, aby v každý okamžik přesně věděl, co se odehrává. Kdyby však šlo režisérovi o senzační komerční podívanou, mohl být ještě otevřenější, a přesto by nevybočil z mezí toho, co je tolerováno třeba u hororu. Zdá se, že mu zcela upřímně šlo o co nejdůraznější varování před zneužíváním dětí a pedofilií motivovanými zločiny. Přijmeme-li ovšem tento předpoklad, pak se nutně musíme ptát, zda film, na který se téměř nedá dívat a na který se většina diváků bude pracně snažit zapomenout, může takové poslání splnit. V tom koktejlu zla je tolik ingrediencí, že není k pozření.
Podívejme se i na jiné souvislosti: zneužívání dětí patří k nejodpornějším skutkům, což veřejnost mnohdy vede k volání po mimořádných postupech při jeho odhalování a trestání, postupech, které se vymykají tisíciletými zkušenostmi vycizelovaným zásadám trestního práva. Připomeňme si relativně nedávný případ otce, který se oběsil kvůli problematicky podloženému obvinění ze zneužívání malé dcery. Připomeňme si dávnější americký dokument o osmnáctiletém klukovi, který se (prý nevědomě) pomiloval s dívkou "pod zákonem", byl odsouzen za zneužívání, ocitl se však i ve veřejně přístupné databázi odsouzených pedofilů, což mu totálně zničilo život a spáchal sebevraždu. Připomeňme si, jak mnohé případy, kdy byla u někoho v počítači nalezena dětská pornografie, až příliš ukazují na možnou manipulaci s cílem zničit nepohodlnou osobu, nebo s cílem předvést ulovením snadné kořisti odpovědnou aktivitu politiků, policie a soudů.
Mimořádné prostředky jsou velmi ošidné, a další rozpumpování krvelačných nálad společnosti v nic dobrého nevyústí. K řešení otázek nastolených filmem For Min Brors Skyld nepřispěje další zvýšení tlaku ulice, o což se Brian Bang patrně snaží, ale součinnost odborníků, přičemž je nutno smířit se s tím, že jako mnoho jiných zel, ani toto nelze potlačit úplně a trvale. V tom je Bangovo dílo krajně problematické, což pro mne bylo důvodem k maximálně nízkému hodnocení příběhu.
Film je výborně natočen, překvapí, že jde o prvotinu, stejně výborné jsou výkony herců - i těch dětských. Na YouTube lze najít "film o filmu".