Podrobnosti recenze
7.2 5 10
(Upraven: Červen 06, 2016)
Celkové hodnocení
6.0
Příběh
5.0
Herecké výkony
6.0
Zvuk
5.0
Zpracování
8.0
Středem dění ve filmu je sourozenecký pár bratra a sestry, kteří jsou v nesmírně blízkém intimním (nikoli však doslova incestním) vztahu - v mnohém si připomeneme Bertolucciho Snílky. Sourozenci kolem sebe už v dětství shromáždili partu, v níž všichni dospívali a prožívali vše společně. I erotické vztahy, hetero- i homosexuální, se většinou utvářely uvnitř party s někým ze sourozenců. Všechny zastihujeme někdy ve věku dvaceti let, kdy dochází ke tragédii - bratr je nalezen ubitý a sestra se stává motorem vyšetřování.
Právě na ní manifestují tvůrci filmu určující pohnutky vztahů v partě: Lucie je vrcholně panovačná, soběstředná a bezohledná manipulátorka, pozérka a vyděračka, která k prosazení svých zájmů použije cokoli, vagina je téměř vždy první na řadě. Když se její mikrokrálovství rozpadlo, sytí v závěru filmu své ego aspoň na mentálně opožděném mládenci. Nerozpačitým a sobeckým zneužíváním své přitažlivosti také bratr Pierre ovládal jak gayskou část party, tak širší okolí, muže i ženy, pro vlastní potěšení i za peníze. Naznačeno je i Pierrovo nepoctivé dělení výdělků z koncertů kapely, již si parta vytvořila. "Jsi jako tvůj bratr. Využíváte egoisticky lidi," říká v jedné scéně momentální milenec Lucii.
Film je volným zpracováním skutečného příběhu, na němž pozoruhodné je, že i když pachatelé byli dopadeni a odsouzeni, nikdy nevysvětlili motiv činu. Lze si domyslet, že důvod k nenávisti měli všichni: ať totiž kdokoli získal na chvíli přízeň jednoho ze sourozenců, vždy hrál ve vztahu druhé housle, ten první byl druhý sourozenec. Při dětských hrách to možná nevadilo, ale ve věku dorůstání v samostatnou osobnost se zrádnost nerovnoprávných vztahů musela projevit, stejně jako vědomí, že vždy jsem manipulován. Zdánlivě nepochopitelné ubití Pierra bylo projevem dosažené dospělosti, prozření a vymanění se ze závislosti.
Film je výborně natočen, obsazen i zahrán, diváci zde i na IMDB ale naříkají na přemíru flashbacků. Protihodnotou mohou být četné pohledy na nahotu hezkých těl, čímž režisér nešetřil, dodejme, že nikoli nevkusně či samoúčelně.
Právě na ní manifestují tvůrci filmu určující pohnutky vztahů v partě: Lucie je vrcholně panovačná, soběstředná a bezohledná manipulátorka, pozérka a vyděračka, která k prosazení svých zájmů použije cokoli, vagina je téměř vždy první na řadě. Když se její mikrokrálovství rozpadlo, sytí v závěru filmu své ego aspoň na mentálně opožděném mládenci. Nerozpačitým a sobeckým zneužíváním své přitažlivosti také bratr Pierre ovládal jak gayskou část party, tak širší okolí, muže i ženy, pro vlastní potěšení i za peníze. Naznačeno je i Pierrovo nepoctivé dělení výdělků z koncertů kapely, již si parta vytvořila. "Jsi jako tvůj bratr. Využíváte egoisticky lidi," říká v jedné scéně momentální milenec Lucii.
Film je volným zpracováním skutečného příběhu, na němž pozoruhodné je, že i když pachatelé byli dopadeni a odsouzeni, nikdy nevysvětlili motiv činu. Lze si domyslet, že důvod k nenávisti měli všichni: ať totiž kdokoli získal na chvíli přízeň jednoho ze sourozenců, vždy hrál ve vztahu druhé housle, ten první byl druhý sourozenec. Při dětských hrách to možná nevadilo, ale ve věku dorůstání v samostatnou osobnost se zrádnost nerovnoprávných vztahů musela projevit, stejně jako vědomí, že vždy jsem manipulován. Zdánlivě nepochopitelné ubití Pierra bylo projevem dosažené dospělosti, prozření a vymanění se ze závislosti.
Film je výborně natočen, obsazen i zahrán, diváci zde i na IMDB ale naříkají na přemíru flashbacků. Protihodnotou mohou být četné pohledy na nahotu hezkých těl, čímž režisér nešetřil, dodejme, že nikoli nevkusně či samoúčelně.
