Podrobnosti recenze

Když jsem si přečetl komentář níže, nechtělo se mi ani uvěřit, že v dokumentu se příběh odvíjí tak, jak se v komentáři píše. Slova jako agresor, xenofob, maloměsto... v dnešních USA? To snad ne!
Pak jsem si dokument pustil a zpočátku jednoznačný odsudek začal být s přibývajícími minutami příběhu nahlodáván. Už tak jednoznačným nebyl. Nechci rozvádět psychologickou analýzu postpubertálních klacků, kteří jsou sužování svou vnitřní nejistotou, pracně budující svá ega, úzkostlivě hlídající každý vlas, aby byl položen správným směrem, kontrolující každý svůj pohyb, řešící každé slovo, nedej bože usmát se jen tak a na toho nesprávného! Wow! Zbláznil ses?
A do toho přijde někdo, kdo toto všechno naruší, zboří, zničí, posere, svět se právě přestal točit, katastrofa, hrůza, děs, běs - válka!!! ...a... ticho.

Zde neobhajuji to, aby tato "opovážlivost" byla potrestána zbraní. Ale pochopit (ne schvalovat) jednání toho, komu se v tu jistou chvíli "zhroutil" svět, podívat se na situaci jeho očima - to je vnitřní poselství tohoto dokumentu. Pak už tak z počátku jednoznačně odporný čin odplaty vidím v jiných souvislostech.
Kdo dokáže nahlédnou příběh i z této strany, pochopí, že věci nejsou tak černobílé, jak se na první pohled mohou zdát. Neadekvátnost odplaty se tak může jevit rozumnému, dospělému, vyzrálému jedinci. Ale to postpuberťáci nejsou.
Myslím, že právě o tomhle je tento dokument. Tak ho aspoň vnímám já.