Podrobnosti recenze

Mám pocit, že čím dál víc filmů se točí jak na objednávku bruselských mocipánů: chápající rodiče (nereálnost čouhá z bot), podpora kladných kamarádů (zrovna tak), zmanipulovaný, nevyrovnaný antihrdina, v případě produkce USA by jistě také nesměla chybět černošská šéfkomisařka-matka, jak jinak než s dvěma roztomile šišlajícími černoušátky, nějaké to transgender by se jistě také našlo.
Tady už jen stačilo dodat plápolající žluté hvězdy na modrém podkladě a bylo by vymalováno. Bohužel, kvalita takových snímků je nepřímo uměrná výchovně poučujícímu záměru scénáře.
Vždyť k šťastným a smějícím se dětem stačí tak málo: říct "Ne, děkuji, já raději knihu" a mohlo se zvolat hurá, hurá, hurá... a nikdy jinak!

Ještě teď zatlačuji slzu.