Lockdown (2021)

Pinoy produkce z chudinského prostředí mi často přišla až vulgární. Ale v rámci navození pocitu reálnosti jsem ji vzal v potaz. V tomto případě jsem ten pocit při sledování neměl a vůbec jsem jej nepostrádal. I když se odehrával v podobném prostředí ilegality. Pozitivní dojem mi v závěru trochu pokazila závěrečná emocionální bouře. Zajímavý byl sociální rozměr rodinné soudržnosti.

Jakmile začala první velká covidová vlna, byly poslány z Emirátů domů tisíce a tisíce asijských námezdních otroků, kteří tam pracovali především na stavbách. Mezi nimi i hlavní postava tohoto filmu, 27mi letý Danilo Asunción (herec Paolo Gumabao, 23). Doma zjišťuje, že otec je vážně nemocný a potřebuje finanční prostředky na léčbu a pobyt v nemocnici. Vše ostatní se divák dozví z filmu. Bylo to drama jako bič, současné, hodně syrové (chudoba, nahota, sex), covidové, mělo to spád, hodně napětí, těsně před koncem mírně ujeté, ale na Filipínách to tak snad i může být. Paolo to zvládl, vystihl dobře postavu Danny-ho, který touží se postarat o otce a donuceného okolnostmi dělat věci, které se mu příčí. Nečekal jsem, že by mě nízkorozpočtový snímek až tolik zaujal ...