Naissance des pieuvres / Water Lilies (2007)

Hodně pozoruhodný film se svým plynulým pomalým temtem. Netlačí na pilu, žádné hollywoodské efekty díky čemuž mě i okouzlil a rozhodně zanechal hluboký dojem.

Ohromující snímek mě na počátku nijak zvlášť neokouzlil, ale čím více jsem se do něj nořil, začínal jsem chápat, že nejlepší debut roku 2007 pro mě budou právě Akvabely - opravdové, syrově realistické, ale zároveň plné citů v podání herců, kterým jejich příběhy prostě nelze jinak než uvěřit. Hrdinkami dramatu objevování sexuální identity jsou tři mladé dívky nijak nezatížené vyššími autoritami, tedy relativně neomezené. Ostatní filmy na podobná témata bývají obtěžkány ještě další dějovou linkou, a to vztahy "děti - rodiče". V Akvabelách rodičovskou autoritu spatříte jen v náznacích. Dívka si zamyká pokoj a rozbitým plotem v zahradě odchází pryč - vyšší autority jsou pouze omezujícími prvky, jež se dívky již dávno naučili obcházet. Zůstává jim tedy relativní svoboda, která je však tvrdě vykoupena předčasným dospíváním a hrubými nárazy do zdí dospělého světa vztahů a pocitů. Samostatnou kapitolou je pak hudba a výborně zvládnutý závěr. Akvabely jsou pravdivým a uvěřitelným dramatem, které i v chladném a odtažitém prostředí plaveckého bazénu dokáže rozehrát vroucí hru dívčích emocí.

Zrovna dneska jsem se na tento film zase dívala, kouknu sem a je tu :-) Hezká náhoda.
Bohužel ale nevím, co napsat jako slovní hodnocení. Když jsem ho viděla poprvé, moc mě nenadchnul, protože vypadá na první pohled až příliš obyčejně a nudně. Opak je pravdou. Nenásilně nabízí pohled do vztahu dvou dívek, kdy každá žije úplně jiný život a stýká se s jinými lidmi. I přesto k sobě najdou po složitějších událostech cestu. Každá hledá svoje "místo", poznává svoje pocity, ale skrze ně se vlastně poznávají navzájem.