No grites (2008)

Náhodou hodně zajímavé, ale jak už tady psali jiní, musí to diváka trknout. A ta lahodná hudba u druhé scény ... jakoby bych ji už někde slyšel.

A ... každý má SVOU pravdu ...

Jde o úhel pohledu. Pro někoho může sex představovat rozmazanou siluetu za skleněnou výplní dveří. Pro druhého romantickou líbací scénu a pro dalšího jen klasickou anální soulož. Sto lidí - sto chutí.

Poprvé jsem opravdu nechápal. První milostná scéna podbarvená nádhernou hudbou mě okouzlila, ta druhá spíše vyděsila. Díky Animulo a díky Tomtome za Vaše recenze, došla mi díky nim ona relativnost příběhu.

Možná tím, že aktéři byly dva gayové mi vnutila myšlenku, abych hledal v této oblasti. Přesto si autor mohl vystačit s klasickou hetero rodinkou, a možná by mi to došlo dříve:)

Každopádně chce to vysvětlení.

Použiji tuto recenzi k obecnější otevřené diskusi s přítelem tomtomem, jehož názorů si jinak velmi vážím. Po přečtení jeho výkladu s ním musím dokonce souhlasit.
Nemám však rád filmy, a obecně umělecká díla vůbec, ke kterým je zapotřebí "návod k použití". Jistě: lze snadno zpochybnit mou vnímavost k umění, každý máme své meze.
Pokud budu (bez onoho návodu k použití) patřit k "nechápavé" menšině, pak je asi pravda na straně tvůrce díla, neboť uspokojivě oslovuje většinu.
Pokud však budu patřit k "nechápavé" většině, pak je asi chyba na straně tvůrce. Netvoří pro diváka, ale pro sebe.

Na první pohled se to opravdu jeví jako nic neříkající slátanina. Zajímalo mě, co tím chtěli autoři říct, tak jsem si na netu vyhledal synopsi a ono to pak dávalo smysl... Je to vlastně takové krátké cvičení o relativnosti pravdy. Jedna a tatáž situace je zde vykreslena z pohledu tří různých aktérů. A každému se skutečnost jeví naprosto jinak. Autoři sobě i divákovi kladou otázku: "Kde je pravda?" Zajímavá myšlenka. Myslím si však, že v tomto případě měli autoři diváka trochu trknout, aby si ji uvědomil.

Neskutečná blbost, ztráta času.