Filmy, které režíroval Rosa von Praunheim

Dokument natočený převážně v San Francisku zaznamenává vzestup homosexuálního aktivismu ve Spojených státech v období 1972-1978 od nepokojů Stonewall a před příchodem epidemie AIDS.

Světoznámý kreslíř komiksů Ralf König si svým výtvarným stylem a duchaplným humorem nabourávajícím klišé o gayích a queer kultuře obecně podmanil široké publikum, a to bez ohledu na sexuální orientaci. Legenda queer filmu Rosa von Praunheim, jehož retrospektivu jste měli možnost vidět za jeho osobní účasti na Mezipatrech před čtyřmi lety, vyobrazil uvěřitelného člověka se skromným projevem a obrovským pozorovacím talentem. Od neustále skicujícího teenagera procházejícího coming outem v nepříliš gay friendly prostředí kdesi ve Vestfálsku přes gay aktivistu a bonvivána divokých sedmdesátých let žijícího pulsujícím Berlínem se dostáváme až k Ralfu Königovi – neokázalému umělci prezentujícímu svou tvorbu...

Hraný dokument sledující životní příběh Charlotte von Mahlsdorf, východoněmeckého transsexuála, který přežil represe nacistů i komunistů a pomohl zahájit německé gay hnutí.

Příběhy pěti kluků, živících se prostitucí v Berlíně.

Daniel přichází do Berlína, kde prožívá lásku i zklamání. Pracuje v gay kavárně, obléká se podle nejnovější módy a rychle přebírá trendy městské teplé komunity. Po nějakém čase objeví exotické kouzlo parků a toalet, kde se setkávají gayové. Seznámí se s Paulem, jehož spolubydlící mu dávají najevo, že vede povrchní život. Jeho úkolem coby emancipovaného gaye je přiznat si své zaměření a neorientovat se pouze na konzum a sex. Praunheimovy útoky se zaměřují nejen proti společenské represi, ale i proti vlastnímu táboru. Jeden z nejdůležitějších snímků německé kinematografie s homosexuální tématikou. [Mezipatra 2008] ...

V kontroverzním filmu Rosa von Praunheim sleduje muže, kteří milují muže a pravicově radikální ideje. Napínavý a vysoce informativní film o tabuizovaném tématu se snaží rozkrýt zásadní rozpor: jak mohou existovat gay neonacisté, když nacismus gaye systematicky pronásledoval a vyvražďoval? Pátrání po odpovědi režiséra zavede i do historie nacistického hnutí. Vysvětlení lapidárně nabízí jeden z protagonistů: „Teplouši nejsou automaticky lepšími lidmi.“ [Mezipatra 2008]

"Klobása" Jeffa Strykera nenechá nikoho v hotelu Hollywood klidným. Pro slabší povahy - film obsahuje dost nechutné scény.

Reakční majitel sauny, jehož přítel studuje teologii a zpívá Bachovy sbory, terapeutka, která učí nemocné AIDS smrtelnou meditaci a gymnastiku, reportérka, která se obléká jako muž, aby mohla špehovat gaye, doktorka Blut (Krev), která se nakazila virem v Africe, ministr se špatnými sliby, bohatý gay: to jsou hlavní postavy prvního německého hraného filmu o AIDS. Černá komedie, jejíž představitelé jsou berlínští homosexuálové a transvestité a jež satirickým způsobem nastiňuje první fáze paniky, která v osmdesátých letech panovala. (Mezipatra 2008)

Životopisný film o muži, který předběhl svou dobu. Příběh Dr. Magnuse Hirschfelda, německého Žida, který jako lékař založil obor sexuologie a koncem 19. století vehementně bojoval proti německým protisodomitským zákonům, jmenovitě proti paragrafu 175. V době, kdy byl Oscar Wilde vězněn v readingském vězení a studenti medicíny se učili, že homosexualita je nevyléčitelnou nemocí, zakládá Hirschfeld Vědecko-humanitární komitét, první organizaci bojující za práva homosexuálů. Díky jeho neúnavné kampani se roku 1898 dostala otázka zrušení paragrafu 175 až do parlamentu. Jak film ukazuje, Hirschfeldovým protivníkem nebyla jen viktoriánská sexuální morálka, ale často i samy její oběti, které se bály přílišné...