Podrobnosti recenze

Příběh se odehrává téměř v současnosti a základem jsou osudy teenagera, kterému se zdařilo z chudého, tísnivého, necitlivého a homofobního prostředí dělnické vesnice v Pikardii uniknout na střední uměleckou školu ve větším městě, a tím si otevřít prostor i k plnohodnotnému životu gaye.

Autor vydal knihu ve svých 22 letech, takže ji psal skoro ve věku hlavního hrdiny. Charakteristiky postav, situací a prostředí ukazují vnímavého pozorovatele poučeného dobrými literárními vzory, a zároveň někoho, kdo pocity dorůstajícího gaye autenticky poznal, zejména problémy se sebepřijetím ve vesnickém machovském společenství. Celek však působí rozpačitě. Většina kapitol postupně a systematicky zkoumá jednotlivé osoby a situace kolem malého Eddyho, velmi kriticky, s odsudkem, mnohdy s pohrdáním. Čtenáře záhy unaví stále se opakující zjištění, že také tetička, spolužáci, babička a všichni ostatní jsou stejní necitliví omezenci, opilci a mizerové, jako otec a matka.

Zjitřený hyperkritický pohled pubescenta přidává textu na naléhavosti, stejně tak však umožňuje snadné odmítnutí: přecitlivělost k pubertě patří nejen u gayů, a nářek, že jsem se narodil v nesprávném prostředí, je, lidově řečeno, platný jako mrtvému zimník. Vyhraněná soběstřednost bude asi i leckterému čtenáři gayi docela protivná, i když věku autora-hrdiny dobře odpovídá. Na pár místech se vnucují vzpomínky na texty Olgy Hepnarové (spíš nadsázka).

Totální odsudek a pohrdání, jimiž Louis lidové homofobní prostředí soustavně častuje, fakticky nedovolí, aby lidé tohoto typu mohli příběh přijmout jako pozitivní podnět k zamyšlení. Nejspíš bezděčně je tak zobrazena past, do níž upadla veřejná diskuse nad mnoha dalšími tématy. Přinejmenším gayům jsou prohlubující se příkopy rozhodně ke škodě.

Kniha je určitě zajímavá, myslím však, že ji autor uspěchal, a pár dalších let lidského i tvůrčího zrání by bylo přínosem. Kdo má rád knihy postavené na silném příběhu či zábavné, milostné nebo erotické náplni, nechť se poohlédne jinde.