Podrobnosti recenze

Vztah Tea a Erika na mě od počátku působil nevyrovnaně (výstižný název) a něco mně na něm nesedělo. Erikovy výbuchy vzteku na samém začátku by mě asi přiměly z takového svazku vycouvat. Nicméně Teo již předtím inklinoval k nezdravým vztahům. Poměrně brzy jsem začal tušit, že ti dva se do žebříčku mých oblíbených párů nezapíšou. A nezapsali (z více důvodů). Kniha mě však pohltila a přečetl jsem ji za dva večery. Nutila mě totiž celou dobu klást si plno otázek a bažit po odpovědích. Je Erik jen další manipulátor? Nejde snad jen o teplou verzi Fifty Shades, že ne? Proč jsou na obálce prvního dílu dvě postavy a v pokračování (anotaci jsem kvůli možným spoilerům nečetl) jen jedna?

Můj dojem z knihy Boss trochu utrpěl tím, že jsem pár hodin před ní dočetl jinou (S. Bowen & E. Kennedy: On), jejíž protagonisty jsem si rychle zamiloval. Obvykle pak toužím po něčem stejném v bledě modrém. Tady to bylo spíš tmavě modré a stejných prvků tam bylo poskrovnu, i když něco by se našlo (zazobaná rodina jednoho z kluků, milující rodina toho druhého; jeden poměrně sebevědomý a cílevědomý kariérista, druhý výrazně skromnější;...).

Pro detailnější recenzi bych se asi nevyhnul spoilerům, každopádně minimálně závěr a doslov autora mě na druhý díl (Alfa Boss) dokázaly nalákat.