Knihy vydány nakladatelstvím Mladá fronta

Američan Matthew, který studuje v Paříži, a francouzská dvojčata Théo a Isabellen jsou kinofilové. Děj se odehrává v bouřlivých jarních měsících roku 1968, je to příběh o posedlosti a mládí, posedlosti filmem, ale i sexem.. Večery tráví v pařížském kině Cinnématheque. Cinnématheque  je zavřeno, jeho ředitel odvolán. To je  jenom předehra ke květnovým nepokojům...

Očima hlavní hrdinky Billie poznáváme příběh lásky dvou puberťáků, zdeptaných a nehezkých ošklivých káčátek. Ti dva se osudově setkají při Mussetově hře S láskou nejsou žádné žerty, kterou povinně hrají ve škole. A díky divadlu, kdy si mohou vzájemně jako postavy na jevišti říct, že jsou krásní, tomu nakonec začnou věřit. Billie nám o této proměně vypravuje. Nerespektuje žádná tabu, dotýká se ožehavých témat: bídy, prostituce, homosexuality, násilí, opuštěnosti… Vypráví syrovým, hovorovým jazykem, s náhlými zlomy, barvitými líčeními, hrou se slovy, to všechno hlasem mladé vypravěčky, sice zdeptané životem, ale bojovné. Je to příběh lásky a přátelství, v němž...

Petě Wheelerové se onoho osudného večera navždy změnil život – teď ho dělí na dobu „před pohovkou“ a „po pohovce“. Před pohovkou si byla Peta sama sebou jistá: pětatřicetiletá úspěšná žena provdaná za muže svých snů, s nímž se brzy chystá založit rodinu. Nikdy nepřišla do práce pozdě, nikdy se neopila pod obraz, nikdy nezažila lásku na jednu noc. Po pohovce omylem srazí cyklistku, pokusí se otěhotnět a vzápětí těhotenství ze všech sil zabránit, začne se vyhýbat manželovi, rodině i přátelům a v práci do sebe hází jedno kafe za druhým. Zamiluje se totiž, navíc do ženy. Rozepnutá je...

Sedmnáctiletý Leo Auberg touží po úniku z každodenní nudy, chce zažít něco nového a vzrušujícího. Ale především si přeje zmizet z provinčního městečka, kde musí skrývat své pravé já. Z jeho přání se zanedlouho stane noční můra. „Byly tři hodiny v noci 15. ledna 1945, když mě hlídka odváděla. Přituhovalo, bylo -15 °C.“ Tak začíná mladý muž svůj příběh o deportaci do ruského pracovního lágru a pětiletém odloučení od rodiny, o životě v nelidských podmínkách, o všudypřítomné smrti, mučivém hladu a mrazu. V románu Rozhoupaný dech, za který získala v roce 2009 Nobelovu cenu za literaturu, Müllerová líčí...

Autorka ve své románové prvotině poutavým vyprávěním plným živých dialogů zpracovává téma nejen mužské homosexuality, ale především přirozené lidské touhy být sám sebou, kterou má ovšem jen málokdo odvahu následovat. Tomáš Stolický, úspěšný divadelní herec, je homosexuál. Vnitřní obavy ze své odlišnosti a z odsouzení společností, ale také touha po rodině, ho dovedou před oltář, nicméně soužití se ženou se brzy ukáže jako omyl. Přesto všechno, především s ohledem na děti, se Tomáš snaží manželství udržet, až nakonec potkává svou životní lásku – Čestmíra. Jeho malá válka tím však nekončí, právě naopak. Román, který je inspirován pravdivým příběhem, slibuje...

Devatenáctiletý hrdina románu Loaded Ari nemá v úmyslu měnit svět. Má dost starostí sám se sebou. Nejenomže je potomkem řeckých emigrantů a na první pohled se odlišuje od většinové populace, ale je také gay, což ho odcizuje od jeho vlastního etnika. V melbournských barech a klubech sice Ari jen těžce hledá svou identitu a štve ho celý svět, ale v jednom má jasno: středem jeho zájmu jsou drogy, sex a rock & roll.

Ve "Standardním životě občasného prodavače punčocháčů" se chudý překladatel Angelo nechá zaměstnat snobským, omezeným, ale vychytralým obchodníkem s punčochovým zbožím Lomettem a doprovází jej na obchodních cestách (Lometto umí jen italsky). Kromě toho, že je Lometto omezený a hloupý (třebaže ve všech situacích nevyznívá jeho charakteristika takto černobíle), je také zlý, neváhá využívat mentálně postižených, které načerno zaměstnává, a spolu s manželkou s největší pravděpodobností zapříčiní smrt své malé mongoloidní dcerky (která pro ně není dost "reprezentativní"). Mimo epizod s Lomettem řeší Angelo i své vlastní vztahové problémy.

Drsná "beletrie faktu" o osudech nezletilých prostitutů. Zkušený publicista, scenárista a režisér Cyril Valšík se v letech 1992–2002 pustil do odkrývání tématu prostituce nezletilých chlapců v Česku. Výsledkem je „beletrie faktu“, mimořádně silná a čtivá próza postavená na tvrdých faktech. Dramatické, často tragické příběhy dětí nejen ze sociálně slabých vrstev jsou popsány s filmařskou dynamikou, autor při zobrazování tohoto smutného i odpudivého světa hovoří jazykem mladých prostitutů a nekompromisně zobrazuje i samotné sexuální služby.

Román patří k několika málo knihám německé literatury, které otevřeně hovoří o homosexuální lásce, k níž se sám autor hlásil. Vypráví příběh mladého Andrease Magnuse, který pochází z dobré rodiny, s jejímž stereotypem se však nesnáší jeho touha stát se umělcem. Proto odchází do Berlína, kde proniká do života bohémy, kabaretů a homosexuálních podniků a zároveň se pokouší propůjčit nadějím a cílům své generace umělecké ztvárnění. Kniha Klause Manna, jež vyšla poprvé roku 1925, zároveň líčí milostný vztah mezi dvěma muži.