Zmatení citů (Stefan Zweig)

Syn německého vzdělance (vypravěč) nastoupí na universitu, ale studium ho nebaví. Otec ho pošle na jinou universitu v Německu, kde ho zaujme výuka profesora filologie, který ho nechá ubytovat ve svém domě a rychle se s ním spřátelí. Hlavní hrdina je inspirován profesorem a propukne u něho (až chorobná) vášeň četby a vzdělávání. Časem se seznámí na plovárně s jeho manželkou. Přátelství profesora a studenta se stupňuje, což pozoruje jejich okolí. Mladý student dokonce "vyprovokuje" profesora k dopsání nedopsané knihy
o divadlu Globe, což se jim z poloviny povede. Profesorova žena ale nemůže vidět, jak se student trápí a její manžel studentovi diktuje knihu pozdě do noci, a tak mu řekne, aby se nějak rozptýlil. Student, naštvaný na profesora kvůli jeho nečekaným výletům, jeho urážkám a jeho podrážděnosti nervů, zanevře na svého (nejvíce ze všech) milovaného profesora, opije se a pomluví ho všude ve městě. Poté se s jeho ženou vyspí a chce utéci z toho univerzitního města, ale profesor ho ještě zastihne (po příjezdu z jednoho nečekaného výletu) a chce, aby si vše ujasnili, než odjede. Student mu řekne pravdu, ale profesor se na něho nenaštve. Profesor mu řekne celý svůj životní příběh a studentovi se jeho "zmatení citů" hned vyjasní. Také zjistí, že se kvůli němu musel profesor trápit, protože je homosexuál a svoje choutky si musel ukájet při nečekaných výletech do vzdáleného města. Poté ho student už nikdy neviděl. Z tohoto studenta se stal také profesor, o kterém byl za 40 let po této události napsán jeho životopis, ve kterém nebyla ani zmínka o jeho profesorovi, který vlastně mohl za vše, co dokázal - tímto životopisem začíná a končí tento příběh.