Románová prvotina amerického autora Karla M. Soehnleina byla v roce 2001 oceněna cenou Lambda Literary Award. Do polic českých knihkupectví se bez velkého halasu dostala na konci loňského roku v překladu Marianne Baldwin. Jaký je důvod se o ní dodatečně zmiňovat? Nejen proto, že česká knižní gay scéna není tak produktivní, abychom si mohli dovolit Soehnleinův debut opominout, ale v první řadě hlavně proto, že Svět normálních kluků je v mnoha ohledech jednou z nejlepších současných „queer“ knih, jakou si v češtině můžete přečíst.
Vzorný kluk z předměstí
Karl Soehnlein vyrostl na okraji New Jersey, tedy v prostředí natolik důvěrně známém, aby do něj zasadil děj svého prvního románu. Jak ale sám ihned dodává, neznamená to, že by jeho knihy obsahovaly autobiografické prvky. Tak jako tak prý vždy psal jen fikci o chlapcích jako on, s výjimkou, že jejich životy byly něčím výjimečně zajímavé. Po vystudování filmové školy v Ithace se na sklonku osmdesátých let přestěhoval do New Yorku a chvíli pracoval ve filmové produkci. Později přesedlal na dráhu novináře a filmového kritika – publikoval v magazínech jako Out, The Advocate nebo The Village Voice. Posledních sedm let žije v San Franciscu jako spisovatel na volné noze. Od konce letošního března ho na ruce „tlačí“ svatební prstýnek, který si vyměnil se svým přítelem Kevinem jako akt „legalizace“ jejich desetiletého vztahu. Během dubna je oba můžete potkat na jejich líbánkách v Paříži.
(Karl. M. Soehnlein)
Svět normálních kluků je v podstatě klasicky vystavěný román. Do začátku devadesátých let zbývají pouhé tři roky a přes New Jersey táhne Horečka sobotní noci a Pomáda. Robinovi MacKenzimu je třináct, spolu s rodiči a dvěma sourozenci tvoří na první pohled bezproblémovou rodinu. Soehnlein však nenapsal poklidný příběh americké rodinky, nýbrž hlubokou sondu do nitra duševně předčasně vyzrálého chlapce, jehož rodina se nešťastným sledem událostí začne od základů tragicky hroutit.
Robin osciluje mezi sedmnáctiletým Toddem, u kterého hledá stejně vyspělé smýšlení jako u sebe, ale nachází jen nedospělého puberťáka, a mezi třináctiletým Scottem, který svou nepřiznanou homosexualitu bere jen jako přítěž pro normální život, který by si rád zařídil. Do toho všeho se ještě přidá tragédie v rodině, když na prolézačkách spadne Robinův bratr Jackson na zem a je s poraněnou míchou dlouhodobě hospitalizován v nemocnici. Nehoda, kterou možná ani nelze nazvat nešťastnou, nechá vykrystalizovat všechny dlouho skrývané vnitřní pocity členů rodiny MacKenziů. Ač se může zdát, že by ze všeho ještě bylo úniku, Robinovy pocity nestálosti a uvědomování si své homosexuální orientace, které je vykoupeno změnou životních hodnot a přetvořením Robina z poctivého školáčka na záškoláckého raubíře, se stávají spirálou, v jejímž středu neexistuje jiná možnost než útěk.
Kniha na české poměry trochu netypicky obsahuje otázky do diskuze typu: “Příběh působí realisticky navzdory tomu, jak nezvykle velké množství složitých, obtížných událostí a významných mezníků je nashromážděno v relativně kratičkém období Robinova života. Jak dosáhl autor toho, že se tak extrémní události zdají přesvědčivé a uvěřitelné?” České vydání o 370 stranách má na svědomí Nakladatelství Olympia, a. s., v roce 2008 s překladem Marianny Baldwin.