Všechny recenze
Zamilovala som sa, nádherná snímka, pieseň, hudba ma očarovali, vohnali slzy do mých očí... A tie tam zostali do konca snímky. Odporúčam, vrátim sa k nemu a tú najkrajšiu hudobnú pasáž, ktorá rozpovie všetko som vložila do odkazu na videá. Ďakujem za vloženie tohto klenotu na GT.
Už nějakou dobu jsem čekal na film který mně zase tak dostane jako to bylo u filmu také z francouzské produkce "Departure" a konečně jsem dočkal určitě přidávám do mého seznamu 10 filmu do mé top desítky. Nebudu se rozepisovat o ději jen dam plný plný počet na vše a věřte že tenhle snímek si to opravdu zaslouží, Kamera, herci, zvuk je prostě skvělí. Děkuji kluci za přeložení který mě umožnil zažít tenhle zážitek.
Až na pár emotivních a dramatických scén má tento film nádherně roztomilý romantický příběh, který zahřeje u srdce. Oba herci v hlavní roli jsou skvělí, a své postavy ztvárňují hodně poutavě. Han Se Jin v roli Go Sang Hy si mě okamžitě získal. Ten kluk má srdce na dlani a úžasný úsměv. Cheon Seung Ho v roli Jin Wona je taktéž skvělý, a je těžké uvěřit, že tohle byla jeho první významnější herecká role.
Varšava není Berlín, protože...V ní žijí hlavně Poláci. Snaha působit světově upoutala mou pozornost od samého počátku. Bohužel forma zvítězila nad obsahem. I samotná synopse Netflixu je chybná. Děj se točí především kolem Tosieka (Tosky), který(á) si uvědomil(a) po oblečení chlapeckého oblečení, že je muž. WTF? To si nechte pro travesty představení. Já zapomněl, dnes jde o právo volby, protože gender je sociální konstrukt, již značně přežitý. Vzpomněl jsem si na hvězdu dnešních dní Ondřeje Brzobohatého. Fifková by se měla inspirovat tímto filmem. Dříve se zkoumalo, zda "uvěznění v cizím těle" je opravdové. Dnes? Stačí čestný pionýrský. Toska je totiž...
Odzbrojující film, i u mě byly nutné kapesníčky. Naprosto dokonalé ve všech ohledech. Mladí herci Julien a Jérémy úžasně ztvárnili ta dvě sedmnáctiletá lidská hašteřící se štěňátka včetně erotických scén a vzplanutí jejich vzájemné lásky. Z jednoho štěněte vyrostl známý spisovatel, z druhého muž, který měl nepřekonatelné zábrany v tom, aby byl tím, čím je. Závěrečná třetina filmu, to byla emocionální nálož v podání herců Guilaume-ho a Victora. Hudba mi naháněla husí kůži v tom nejlepším slova smyslu.
Opět něco, co se Francouzům povedlo. Ač nemám rád film s časovými prostřihy, zde to mělo své opodstatnění a vhodně doplňovalo děj. Jen toho děje z minulých let mohlo být více. Mile překvapila postava Stéphaneho, která se nejdřív zdála být až moc zaražená, ale nakonec se ukázala pohotová, vtipná. Příběhu bych vytknul příliš strmý nástup, kdy jsem byl sice rád, že se kluci půl filmu neoťukávají a nepřesvědčují o tom, že takoví nejsou, ale na druhou stranu ta rychlost mi tam nesedla. Velmi oceňuju zvukovou stránku díla.
Ani nevím v kolikáté minutě se spustila první slza, jen vím, že i po skončení filmu jsem pořád slzavé údolí a je to ten typ slzavého údolí, kdy každá z emocí člověka bolí, ale přesto nechce aby to skončilo.
Ty kráso, ta hudba, ze které mrazí od první minuty. Nádherný film, ve kterém se postupně rozkrývá příběh, který jedna z postav chce zoufale slyšet a druhá ho konečně potřebuje vyprávět. Ten modrooký pohled zpoza brýlí mě úplně fascinoval. Ještě víc, když se jeho starší představitel nad čtením dopisu podíval úplně stejně.
Jediným originálním střípkem v mozaice byla otázka vysídlení obyvatel kvůli stavbě přehrady, do místa daleko od řeky, bez infrastruktury a základních služeb. Zbytek dotvářely známé a prověřené fragmenty. Líné atmosféře podlehli i hlavní hrdinové, mezi kterými chybělo pevnější pouto. Jednoduše mě nepřesvědčil.
Pro mě stále jeden z nejoblíbenějších thajských seriálů. Především kvůli představitelům hlavních rolích. Saint (Tutor) a Zee (Fighter) zahráli své role skvěle. Klišovitý příběh na téma "co se škádlívá, rádo se mívá" Ale i přes všechno klišé je to pojaté hezky, vtipně a i celkem logicky. Spousta pěkných situací hezky vybalancovaných na tenké hranici svádění/provokování/šikana/zamilovanost. Hrozně mě bavil Fighter s tou svou suveréností, která brala velmi rychle za své. Emociální nářez v posledních epizodách mě dostává i po opětovném zkouknutí. A ty jejich muchlovací scény jsou prostě pěkný, baví mě, jak se ty role provokatéra a nesmělýho kluka hezky prohodili...
Příběh skutečných postav, které čelí skutečným problémům. Příběh Seo Jae Wona a Kim Ji Hyuna je tak minimalistický, tak křehký, tak nádherný, a tak neustále balancující na hraně. Je očištěn od jakýchkoliv vedlejších dramat. Zaměřuje se výhradně na hlavní postavy. Oba kluci v hlavných rolích dali svým postavám tolik vrstev a tolik emocí, a úžasně se doplňovali. Seriál je působivý i vizuálně a kinematograficky, a celkově svým tak odlišným provedením. Naprosto dokonalé!
Šťavnaté, chutné a na konci som mala chuť vypiť ten úžasne farebný drink. Ako nápoj tak príbeh mal tie správne grády. Anthony (Hugo Manchon) sympatický a charizmatický mladý muž. Pekné priateľstvo, celý príbeh mal švih, tu správnu chuť nádherného zaľúbenia sa a milovania. Príťažlivosť Clementa (Vinicius Timmerman) a chémia medzi hlavnou dvojicou je evidentná. Pohľady, dotyky, naplnenie a prvá pachuť rozčarovania sú presvedčivo zahrané. Tak štrng pripime si na ďalšie pekné kraťasy a super blízkych kamarátov a kamarátky.
Dva mladí Cikáni. Mezi sebou si opravdu neříkají Romové a mnohé to uráží, se přestěhovali z vesnice na předměstí Budapešti v touze stát se slavnými. Jejich vztah byl spíše v rovině umělec a jeho manažer, té láskyplnosti bylo před kamerou opravdu málo. Přehnané představy hned zkraje zchladila studující scénáristka, která odmítla zpracovat jejich námět a nabídla "pouze" roli konzultanky a pomocné ruky. Pár pokusů nastartování kariéry nevyšlo podle jejich představ a ke konci jsem z nich měl pocit rezignace a uvíznutí ve stereotypech, byť se chtěli pokoušet uspět i nadále. Zpracování mi přišlo zbytečně formální, úzkoprsé a ploché....
Tak krásný a dojemný film jsem tady na GT snad ještě neviděl. Když jsem ho překládal, tak jsem pro slzy skoro neviděl. Když sekvence projíždíte několikrát, aby titulky seděly, je to opravdu emoční nálož, tím spíš, že něco podobného jsem v sedmnácti zažil sám. Vynikající herecké výkony, skvělá hudba. Doporučovat snad ani po předešlých recenzích není třeba. Na GT to brzy dám.
Jeden z nejpůsobivějších a nejniternějších projektů, jaký jsem kdy viděl. Je rovnou ze života, dle mě naprosto LIDSKÝ, pravdivý, citlivý, vkusný a jemně francouzský. Okamžitě jsem vysolil desítku i na IMDb, kde jistě srážejí hodnocení především homofobové, kteří zde na GT naštěstí (snad?) nejsou. Je to zásluha tvůrců, jak vše dovedli téměř do dokonalosti, hudba, kamera, střih, smysl pro naprosté detaily, každý atom zapadl na své místo a vzniklo z toho něco zcela přesvědčivého. Herecky skvělé a z těch pěti nejhlavnějších postav mě zaujaly herecké výkony v tomto pořadí (všichni za deset): Stéphane mladší (skvělé ztvárnění 17ti letého gay kluka...
Název filmu je jako příměr, neboť hlavní postavy se jmenují Nacho a Tomi. Příběh mě zaujal, i když to nebylo nic vyjímečného, ale především to přemílání v druhé půli, co s životem, jak žít pro daný okamžik, bylo zajímavé. Tomi, předstírající, že je jiný, než ve skutečnosti, přitom v první půli pokukoval po Nachovi a všem bylo hned vše jasné ... Zaujala mě ale ta volnost postav z hlediska nahoty, nic se neskrývalo, herci se nestyděli za svá těla tak, jak narostla, cambrlíčci v závěru na tom dvorku poletovali jako ptáčci 👍 😜, skvělý herecký výkon. ...
Zvláštní, jiný, originální film, věnující se problému online vers offline s dobrými hereckými výkony obou Brazilců. Zaujala mě i chilloutová hudba a i jakou měrou se snažili tvůrci tento paradox vypnutí interentu uchopit.
Film byl nadprůměrný.....herecké výkony, pojetí homosexuality, hudba skvěle dokreslovala, kamera, zpracování....na mě intim scény působily velmi dobře, pravdivě, syrově, bez thajských kudrlinek nebo rybích pusinek, prostě nadprůměr. Tohle JE můj šálek kávy, mám po zhlédnutí o čem přemýšlet, i celkově příběh nebyl nic plytkého (styl - má mě rád, nemá mě rád), vůbec jsem nečekala takovou dardu od filmu z r.2006.
Jsem rád za další vlaštovku, která se nebojí poodhalit lidské nitro sužované psychickými problémy a nespojování lásky automaticky se žárlivostí, která pramení z nejistoty spojené s (ne)opětováním citů, pocitem možné ztráty svého partnera. Trochu mě mrzí chybějící odhodlání "přítele po boku" vyznat své city objektu touhy. Ke zbytku nemám větší výhrady.
Pořád nevím, co si o tom všem mám vlastně myslet. Příběh jedný totální frustrace? Pokus o sociální drama? Těžko říct. V každém případě je zřejmé, že Slušný občan klade před diváka několik závažných otázek, na něž není jednoduché odpovědět. Každá mince má dvě strany. Žít ve čtvrti, kde se mísí lidé nejrůznějších povah i barvy pleti ještě neznamená, že jde hned o život. Leda o strom. Protože strom, jak známo, symbolizuje propojení všeho. Tenhle film vás donutí přemýšlet a to je, myslím, důležité. Život se obvykle nedá scvrknout do jednoduché pravdy.
