Všechny recenze

Citlivě natočený příběh, který se mohl stát. Sportovní prostředí je stále plné předsudků a vnitřní dramata prožívají kluci a holky od amatérských klubů až po nejvyšší ligu. Film poutá opravdovostí hlavních představitelů a stačí pár slov k tomu, abyste jim drželi palce. Slzy jsou autentické a v daný okamžik uvěřitelné. Velmi zdařilý krátký film, díky movi za titulky i Jiřímu za jejich korekci.

Nejzvláštnější snímek, který jsem kdy viděla. Přiznávám, že jsem film po 10 minutách musela stoupnout a nejdříve si přečíst historická infa o Edwardu II, jinak bych byla úplně ztracená. Moc se mi líbil nápad zpracování s prvky z "moderní" doby. Zároveň jsem však měla pocit, že musím neustále dávat pozor, aby mi neunikaly souvislosti. Můj závěr - kdo hledá pohodu a relax - film nejspíš nedokouká, kdo chce zkusit NĚCO JINÉHO, tak doporučuji a končím recenzi s čím jsem jí začala - ZA MĚ NEZVLÁŠTNĚJŠÍ FILM

Příběh je přímočarý, někdy až dětsky podávaný, ale musím říct, že mě se hluboce dotýkal. Možná ti, kdo si prošli coming outem bez komplikací to tak neberou, ale já jsem se vrátil o tři roky zpátky a musím říci, že oba hlavní představitelé tuhle situaci pochopili úžasně a zahráli ty pocity úplně věrně. To, jak se člověk snaží najít partnera a nechce mu ublížit, když už ho najde a přitom už tuší, že to prostě nebude fungovat, protože je prostě "jiný". A hlavně to v první chvíli nechce přiznat sobě a pak ten pocit, když to má říct doma a...

Čo na to všetko povedať? Príbeh podľa skutočnej udalosti a nie tak z dávnej doby. V človeku často vzniknú pocity prudkého odmietnutia, odporu, chute poprieť to, zničiť to, neskôr prijať, pochopiť, dať priestor, spoznať, spolužiť. Poradie týchto emócií a vygradovanie je u ľudí rôzne. Zmes týchto pocitov sme mohli zažiť aj v tomto filme. Nemám k tomu viac slov, prejsť si peklom na zemi, necítiť sa dobre vo vlastnom tele, ktoré nesúznie s dušou... všetko to zahral JD Padro (Eddie-Gwen). Jediná vec, ktorá mi trochu neladila bol vek herca (26) a postavy (17), ktorú v tom čase stvárnil. Konečná súdržnosť...

Jen velmi průměrná kolekce čtyř filmů z jichž naprosto nejhorší byly ruiny čili Ruines, další dva se netrefily do mého vkusu, ale to je můj problém a ocenil jsem je jednotlivě nadprůměrně a z Dotýkání komplexně nejásám.

Příběh mě nezaujal právě kvůli postavě Albana, jinak ale vše v kraťasu solidní, žádný amatérismus ...

Nedotklo se mě to ani omylem a ani Simon to nezachránil ...

Tak jsem dnes večer nevěděl co si pustit, začal jsem teda hledat říkám si z Francouzské produkce jistě něco najdu a trefil jsem... dialogů pomalu ale herecké výkony brachu byli v pohodě takový ten odpočinkový film ale určitě stojí za zhlednutí davám nadprůměrné hodnocení

Nějaké škatulkování, zda je to více životopisný film nebo sportovní mě nebaví a prostě je to tak, jak to je, jak to chtěli natočit a sdělit tvůrci. Překvapilo mě větší množství "odpadních" hodnocení od homofobů na ČSFD, kteří si svým hodnocením jen vybíjí nenávist, jak je možné, že zápasník je gay (?). Film je to přinejmenším kvalitní a role Cassandra velmi dobře a přesvědčivě zahraná. Obohatilo mě to.

Taiwanci ukázali, že umí točit příběhy bytostí, co mají rády stejné pohlaví, i jinak. Ano, zpočátku to může být příběhově matoucí, ale vše se rozvine. Ne všichni jsou tak dokonalí a chytří, že by ve stáří se chovali stejně jako za mlada a staříka láska k jedné bytosti připravila téměř o rozum a herec KIng byl právem nominován za nejlepšího herce na Golden Bell Awards 2011. Hudba příběh pěkně dokreslovala. Starý a nesoudný může být i ten, kdo to, co tvůrci chtěli sdělit, nepochopí. Totiž to, že lidé jsou nedokonalí, nejsou to bozi, a to právě postava Chao Hsueh-Pinga ukázala......

Jihokorejci chodí na pohovory, popřípadě první den do práce, podle BL produkce, za minutu dvanáct, nebo až při odbíjení dvanácté. V práci sedí před monitory, na kterých je stále stejný obraz, neustále tlachají, jednají v zasedacích místnostech a pracují naplno až těsně před uzávěrkami. Abych nezapomněl, pijí pivo po hektolitrech. Our Dating Sim je vlastně taková tuctovka na část dne, kdy nechcete moc přemýšlet.

Příjemný a pohodový pinoy snímek. Oba velcí kluci jsou pěkní, ale ten nejroztomilejší je malej Zach. Vtipný a mnohem uvěřitelnější příběh, než ta přehršle školských BL seriálů z červené knihovny, které se točí jak na běžícím pásu a s realitou mají pramálo společného.

Príbeh mi pripomenul môj nedávny rozhovor s gay kamarátom. Páčila sa mi tá linka z bežného života, návšteva synovca a čím ďalej tým viacej spoločných rozhovorov, chvíľ a o to ide, nielen technika, ktorá môže pomôcť, ale komunikácia s ľuďmi, partnermi, deťmi, priateľmi... je tou pravou šťavou života. Tento film ju v sebe má.

Zajímavé po všech stránkách, i herecké. Tvůrci sice balancovali na hraně frašky, ale nikdy se pod hranu nedostali, příjemné a mnohdy vtipné, sympatičtí oba hlavní představitelé, doporučuji divákům, co vezmou styl tohoto praštěného dílka z Taiwanu, škarohlídům nedoporučuji.

Japonsko málokdy zklame. Příběh je vyprávěný typicky japonským stylem, pomalu, ale člověk se vžívá do nálady jednotlivých postav. Příběh má zajímavý základ na možnosti restartu rozpadlého vztahu na základě ztráty paměti jednoho z partnerů. Postavy si uvědomují, kde chybovaly a zároveň si uvědomují, že lásku ztratili kvůli tomu, že se navzájem nedokázali otevřít. A že ta láska je stále v nich. Herci jsou moc sympatičtí a jejich vztah a emoce jsem jim naprosto věřil.

Já moc rád chválím, ale tady se to rozhodně nepovedlo. Jediná trošku uvěřitelná postava byl Rak, se svým partnerem ale měli chemii na nule, prostě k sobě neseděli. Režijně je to naprosto nedotažené, pohledy mimo sebe, dějově špatně pochopitelné. No prostě tohle ne.

Vidím, že recenzie sú rôzne. Osobne ma oslovili hlavne herci. Brazílsko americký krásny Davi Santos (Tim), sympatický a človečenský Grant Davis (Benjamin) sa zhostil svojej role výborne a spolu s ním pekne ladil Ben Baur (Jace). Knihu som nečítala a veru ťažko sa občas natáča podľa predlohy. Ako píše aj Jirko herečka Ajiona Alexus (Allison), verná priateľka s nadhľadom má šmrnc. Neviem či je gýčom ak sa dvaja ľudia k sebe vrátia aj po rokoch a akosi vždy tušia, že k sebe patria alebo úmrtie jedného z páru. Je to život. Klobúk dole pred každým, keď v ňom rozpozná časť...

Sedávej panáčku v koutě...V tomto případě, najdou tě. Poupravené přísloví zcela charakterizuje Jacka, jehož (ne)herectví vyvažovalo časté odhalování se. Jeho dobrosrdečná manželka Aui přešla z naivní holčičky v pěkně rozohněnou saň. Vedlejší dům obývali Palm s Tai. Na první pohled ideální pár se dvěma chlapci. Ale na ten druhý, pěkní predátoři. Celý příběh vystavěli na postavě Jacka a jeho dobývání. Pokud vám stačí mládí, hezcí a namydlení chlap(c)i, budete jistě spokojení.

Předvídatelný děj a snaha, aby vše "prošlo cenzurou" rudých komoušů, to jsou asi hlavni atributy tohoto krátkého čínského dílka, kde herci mluví čínsky a ne mandarínsky. Hudba mi nevadila, kamera byla o něco horší a nejlepší na všem byli hlavní představitelé a snaha tvůrců "to něco" málo do dílka přes cenzuru protlačit. Ale bylo to opravdu málo, takové dietní a nemůžeme od čínské produkce asi čekat více po tom, co jsme byli všichni, až na jednoho, nadšení ze seriálu Stay With Me.

První polovina je parádní komedie, u které jsem se báječně bavila. Lehký, příjemný humor a sympatické postavy. Jak se příběh zamotává, komedie hořkne, a je jasné, že dřív nebo později nějaká z postav musí bouchnout. Jednoduchý příběh o tom, jak rodiče „komplikují“ harmonický vztah svými dobře míněnými radami a představami o spokojeném životě. Jak vybalancovat tu ochotu se těmto dobrým radám na chvíli přizpůsobit, nezranit jejich city a zároveň zůstat věrný svým představám o životě a nezraňovat toho koho milujeme. Bavily mě jednotlivé postavy, a jak je ve filmu zobrazili. Více střihu ve střední části na hostině by neškodilo, i...