Všechny recenze
Musím říct že jsem se zamilovala jak do seriálu který mě hned od začátku vtáhnul a nenechal mě odejít, tak do postav které byly našimi herci Boss a Nouel ztvárněni tak skvěle že jsem jim baštila každé slovo. Příběh o paralerlním světě bylo konečně něco jiného než jsme zvyklí, na začátku se to může zdát matoucí ale časem se dozvíme co se děje a čím si paralerní světy prochází a jak se seznámili Phukan a Cirrus. Po celou dobu mezi Boss a Nouel byla úžasná chemie lepší než v Love in the Air jejich láska byla cítit i přes...
Tento zvláštní film z chudé hornické oblasti jsem napoprvé nedal. Neměl jsem v sobě dost sebekázně a pozornosti u takového stylu, který mi připomínal taiwanského režiséra Ming-liang Tsai-e (od kterého tady na GT máme několik filmů). A přece kvůli tomu nebudu snímek hned v recenzi odsuzovat, to ať si dělají jiní. Až teprve u druhého zhlédnutí, kdy jsem se dostal do snově-hypnotického tempa, jsem začal vnímat pozorněji a je potřeba, aby tento příběh vyprávěný tímto stylem nejdříve ve mě "uzrál" a minulost se propojila s přítomností a budoucností. Kromě režiséra bych ocenil ze svého pohledu i oba předtavitele hlavních rolí....
Tento projekt sa mi páčil a ani sa nedivím, že načreli do zákulisia toho, čo väčšina z nich, ako reálnych členov skupiny iste zažili na vlastnej koži a duši. Srdcovečkou mi bol Po (Est Supha Sangaworawong). Celkom pútavo natočené i na zamyslenie sa aký je váš sen v živote? Alebo žiaden nemáte? ... Príjemne na mňa pôsobil celý projekt a všetky obtiažne situácie okresali, lebo v osobnom živote v agentúrach to isto nie je ľahké ako períčko. Dobré otázky aj ohľadne fanúšikov a milovanej skupiny (tiež mám v živote svojich favoritov) a uvedomenie si nakoľko naše zmýšľanie, ale napokon i...
Film s velkým potenciálem nakonec sklouzne do obvyklých klišé, tajtrdlíkování a dialogů jak přes kopírák z jiných filmů. Nad tento rámec působí Brian Cox, což je asi ten důvod se na film podívat. Naopak ústřední dvojici jsem jejich role nevěřil.
Ohlédnutí do doby, kdy za cruising na toaletách hrozilo vězení. Tom Blyth je naprosto bezchybný a jeho společné scény s Russellem Toveyem patří k těm nejlepším. Režijní a scenáristický debut se silným závěrem je poctivě odvyprávěný a rozhodně si zaslouží vaši pozornost.
Vím, že je to strašný, stydím se za to, ale mně se to líbilo... Nahoďte český dabing a užijte si tohle ulítlé setkání s rodiči a jedním démonem. Možná to bude vaše guilty pleasure.
Film som videla pár krát, zaujal ma. Najsilnejší pocit, ktorý vo mne vyvolal bol kto si, žiješ kto si? Koľko masiek na tvári nosíš? Odporúčam. Zarazila ma v ňom veta matky v zmysle, myslela som, že sú to len drogy... Pochopíte, keď si ho pozriete. Pokrytectvo a prospechárstvo verzus prijatie, pravda... Ten film je stále pre ľudstvo aktuálny. Johnny a Romeo - príjemne sa na nich pozeralo.
Ku koncu odznelo pár zaujímavých myšlienok.
Opäť pekný japonský príbeh v tóne kvapiek dažďových. Obaja čiernovlasí fešáci sú tak príťažliví (však si mrknite) - Muto Jun i Matsumoto Hiroki. Jemnosť i žhavosť, priama otvorenosť i hanblivosť. Ladne to skombinovali v tomto príjemne ladenom príbehu resp. príbehoch, keď vo vzťahoch chýba telesná blízkosť, keď si jeden nahovára čosi a utápa sa vo vlastných výčitkách. Načrtnuté v krátkosti, ale výstižne pri oboch dvojiciach.
Smutné, keď to takto... však si pozrite.
Oddychovka a herci celkom sa mi páčil Do Ji U (Park Jong Hun) a Yun Tae Yeong (Hwang Yun Je). Majú niečo do seba, tak snáď sa objavia v nejakých projektoch.
Nemám moc rád konspirační díla, je to obvykle pastva pro jednodušší jedince, ale u tohoto seriálu to nebylo tak přehnané a jsou zde naštěstí i jiná zajímavá témata. Sledování, naivní důvěra a manipulace jsou velmi aktuální a lze najít okamžiky, kdy by se divák měl zamyslet. Herci v pohodě, jsem rád, že obsazení nebylo homogenní a kýčovité, protože svět je barevný. Líbil se mi konec, tvůrci si nechali otevřená vrátka na další řadu, tak uvidíme.
Za tři roky pauzy mezi pokračováním nabral příběh úplně jinou energii. I když dovětek na konci filmu naznačuje inspiraci skutečným příběhem (a tak jsem první film vnímala), tentokrát režisér natočil thajskou pohádku. Interakce mezi herci je nějaká vratká a moc se jim nedaří navázat na chemii, kterou měli v prvním díle. Možná, stejně jako já, měli herci problém napojit se na idealizovaný až trochu naivní scénář. Ale stále je to hezký film - jen s jiným úhlem pohledu.
Oni dvaja to proste spolu vedia, však viete koho myslím. Dievčatá ma iritovali aj záletník Achi. Kto ma úplne zaujal bol Jin (Forth Kashane Pichetsopon) a privítala by som viacej spoločných scén s Wimom. Táto dvojka sa vydarila. Celkom zaujímavá téma, lebo veď veríte v paralelné svety? Téma, ktorá sa iste ešte vo filmovej tvorbe ukáže viac. No spoločné scény Jina a Wima som si pretáčala a vyhľadávala viac. Hlavná dvojka je super zohraná, vidno, že majú, čo to za sebou a je celkom zaujímavé sledovať rôzne polohy aké hrajú, tu dostal zabrať celkom Boss. Žiadalo sa mi lepšie prepracovanie...
Kdybych si nepřečetla černé na bílém jméno režiséra, nevěřím, že je Thajec. Příběh v téměř osamocené krajině vyniká zdánlivou jednoduchostí, přirozeností a čistotou. Nejsem extra znalec (uznávám), ale já ještě neviděla Thajský BL film, který by se jen z poloviny přibližoval standardu Present Perfect.
Nemám zrovna moc rád tento typ amerických filmů, ale použití staré techniky se povedlo. Tom Blyth byl skvělý.
Miluju romance, kde ústřední pár pochází ze vzájemně odlišných kultur, jsou z toho pak nádherné emotivní příběhy. Unicorns nejsou výjimkou. Automechanik Luke z dělnické čtvrti a zároveň svobodný otec pětiletého syna jednou v noci potká drag queen Aišu, která žije dvojím životem umělkyně a pochází z konzervativně náboženské rodiny. Režijní dvojice vypráví svůj film pomalu, nijak netlačí na pilu a vztah Luka a Aiši prochází postupným vývojem a vzájemnou chemií až k závěrečnému vyústění, které je všechno, jenom ne předvídatelné. Ben Hardy je nejen výborný herec, ale i nádherný chlap a zde mi dal krásný divácký zážitek.
Nevím, jestli to takhle může mezi dvěmi lidmi fungovat dál. Co víc napsat, abych nespojleroval?
Příběh sice z 50. let, ale vlastně nadčasově poučný.
