Všechny recenze
Psychologická sonda do myšlení Jun Monga, který řeší dilema, jestli přestat vystupovat jako drag queen nebo se vzepřít svému okolí, které ho takto nepřijímá. Zajímavý snímek, který stojí za zhlédnutí.
Nejen humor okolních zemí je nám obvykle velmi blízký, což dokazuje i tento film. Skvělý výběr herců, krásné prostředí, pěkná ukázka generačního rozdílu v přístupu k citovým věcem.
Výborný kraťas. Doporučujem.
Velmi milý příběh o vztahu především otce a syna, zde zasazený do doby pandemie. Slabou stránku filmu vidím v obsazení Xutaje, asi to chtělo někoho mladšího (nebo upravit scénář), na druhou stranu právě Luis Vegas je zde tou nejzářivější hvězdou. Tvůrci udělali moc dobře, že vztah Xutaje a Nica nezahltili umělými problémy, jak to někdy bývá. Z otce udělali tak trochu zoufalce, což věřím, že někteří hetero diváci budou nést velmi těžce. Film ale nakonec bezvadně sedí do kolekce o světlých zítřcích.
Delší a nadprůměrný filipínský film se sedmi vítězstvími a 29 nominacemi na filmových festivalech, který se tentokráte neodehrává v chatrčích a slumech, ale mezi Manilou a New Yorkem, má výraznější příběh, ve kterém dominuje výborná Vilma Santos jako Shirley, i když si myslím, že z role někdy malinko "ujížděla". Možná by slušelo mírné prostříhání, zpočátku je snímek i hodně uřvaný, ztřeštěný až hysterický, ale musíme si uvědomit, že se jedná o film filipínský. Gay složka je tady sice výrazná, ale dle mě je jen prostředkem k příběhu filmu, ovšem zahraná neméně dobře oběma protagonisty Markem i Noelem (John...
Film se mi moc líbil. Je takový jako život sám, nic nepřikrašluje, ani nedělá horším. Hlavní postavou je matka syna a dvou dcer, ale ve filmu jde především o její vztah k synovi a jeho příteli, se kterým si nakonec i přes některé neshody a nedorozumnění porozumí Děj se odhrává částečně v Manile a především v New Yorku, kde její syn žije. Všichni tři hlavní protagonisté zahráli skvěle. Všem určitě doporučuju.
Nedivím se, že především na ČSFD má tento rakouský film tak výrazné hodnocení. I já se přidávám. Lidské po všech stránkách, herectví, především otce, výborné a k tomu navrch Alpy ...
Obvyklý příběh hledání sebe sama, zde to měl hlavní hrdina těžší o nevšední "zálibu". Na druhou stranu ale nejde o emoční drama, což oceňuji, protože tím se film stává více přirozeným. Technicky dobře zvládnuté, některé scény jsou podexponované, takže je lepší film sledovat v tmavém prostředí. Úspěchům na festivalech se nelze divit.
Korejské Why r u beru jako samostatný seriálek, který nemá s tím thajským skoro nic společného a přesto jsem výborně bavila a téměř u každého dílu smála. Příjemná oddychovka... taková na jakou jsem u korejské BL zvyklí.
Na německou verzi jsem zezačátku neměl ani chuť, v průběhu mě ale soutěž nadchla, aby po závěrečném finále mě naštvala, koho zvolili porotci za vítěze. Ne, že bych měl něco proti první cis ženě AFAB jako vítězky (v historii těchto soutěží, a že jich již bylo, je asi třetí zůčastněnou cis ženou), ale že v té genderové identitě je už doslova chaos a ještě větší, kdo by vlastně v těchto soutěžích měl soutěžit, když smyslem je hlavně travesty. Zřejmě cis žena lesbického zaměření může dělat travesty, ale potom pro mě celá soutěž jaksi postrádá smysl, protože já si vždy myslel,...
Do firmy nastoupil nováček. Byl hozen, pouze se seznamem pokynů, jak se chovat ke generálnímu řediteli, do jeho spárů. Postupně si začal získávat srdce svého, na první pohled nedostupného, šéfa. Zažili spolu péči o nemocného. Výlet, jak podnikový, do termálů, tak i soukromý, k moři. Klasika tak typická pro daný typ "kancelářské produkce". Jako ozvláštňující prvek byly zařazeny rozhovory s oběma hlavními protagonisty, které ale působily jako tzv. povinná jízda. Největší devizí, tedy spíše ozvláštněním, byl pro mě tajemník Yao Shun Yu v podání Hsiao Hung-a. Rozcuchaný vrabčák, se sebevědomím pod úrovní kancelářské podlahy,...
Ak vás film aj staršieho dáta zaujme natoľko a viete, že sa raz iste k nemu vrátite, tak to hovorí za všetko. Herci sú skutočne sexy a sympatický, perfektne vystihnuté myšlienky boli vyjadrené medzi ľuďmi v ten správny čas a na správnom mieste. Myslím, že môžu byť inšpiratívne v každodennom živote kohokoľvek, a preto hodnotím toto dielo 10. Lila Montagne (Jacqueline Bisset) a jej krásna reštaurácia v ktorej zazneli naozaj hrejivé slová, že všetci čokoľvek zažijú budú vždy mať miesto u jej stola... Julie (Rebekah Johnson) krásny hlas a skladby inšpirované životom, čo vám často príde ako zázrak, keď...
I po dvaadvaceti letech naprosto příjemná japonská pohodovka, která vykouzlí úsměv mnohým divákům. Není potřeba úplně chápat asijský humor, stačí sledovat piánko, s nadhledem a i když tam je gay složky málo (ale je tam, viz zamilovaný Saotome), celkově může tento film být pro mnohé bezva potěšením. Viděl jsem film již dříve a nyní znovu a musím říci, že některé hlášky, i když nejsou vždy originální, styl zpracování, herectví, mě vedou stále volit tak vysoké hodnocení i přesto, že zde je to zatím propadák (3.4). Tento japonský snímek, kteří dodnes mnozí profesionální kritici stále zařazují mezi špičku sportovních komedií, má...
Klasický příběh muže středního věku, který má rád zajdy. Tento má vše těžší, protože má ve střídavé péči syna. Příběh jistě pro některé poučný, neurazí, nadchne sympatický Koldo Olabarri a zvuková stránka filmu.
Zajímavě propletená vztahovka přátel, milenců, kamarádů, současných i minulých. Žádná jednorozměrná pohádka, ale to přátelství, kamarádství, láska se proplétá se sobeckostí a vypočítavostí. Moc pěkná přehlídka všech těch lidských vlastností, které se snažíme skrývat. Vše pěkně vybalancované do zajímavého příběhu Zaujaly mě ty dialogy, které jdou většinou na dřeň a dost za hranu, snad ještě víc než jednání jednotlivých postav. Je dost zničující vidět, jak si kamarádi umí ublížit tím, co řeknou, protože přesně ví, kam ťafnout do živého. Nicméně i ty hezké či „ až pateticky hlubokomyslné“ rozhovory jsou dost dobře udělané. Většinu toho, co...
Zpočátku se m i příběh moc nelíbil, a výběrem herců, především Marvina včetně postavy, kterou hrál, už vůbec ne. Ke konci se to mírně zlepšilo a vím, co tím tvůrci chtěli sdělit a čím více nad tím přemýšlím, tím stále vyšší hodnocení chci dát. Raději už budu tedy hodnotit.
Po seriálu The Warp Effect je tohle již druhý letošní počin režisérského dua Jojo/Ninew, který jde svým syrovým a realistickým zobrazením mezilidských vztahů v LGBT komunitě až na hranu. Řeší se zde hlubší témata, jako je promiskuita, vydírání, řízení v opilosti a intriky. V GMM nenechali nic na náhodě, a do hlavních rolí obsadili osvědčené herce. Asi nejlépe napsaná a ztvárněná postava je Boston, kterou hraje Neo. Bostona jsem kvůli jeho povaze nenáviděl, ale nakonec mě ho bylo i líto, když skončil tak, jak si zasloužil. Role Bostona je pro Nea jednoznačně dosud nejlepší jeho rolí vůbec. Totéž si myslím...
Stewart Wade je takový nezmar, který rád natáčí filmy. Na brány Hollywoodu může tak max. klepat, ale je dobře, že si jde svou vlastní cestou. Baby steps sice nese jeho rukopis, ale tentokrát mě dokázal vtáhnout do děje. Toho si cením.
Příběh o dvou sympatických klucích, kteří pocítí něco, co je zneklidňuje a zkoumají, co to vlastně je, než zjistí, že je to láska. Amane se po svých zklamáních uzavřel do své slupky a nepřipouští si lásku a Ryuji objevuje něco nového ve svém životě skladajícím se jen z práce a školy. A ještě více ho mate, že ten cit pociťuje ke klukovi. Vše v krásném prostředí a kluci to hrají velmi dobře.
Na doporučení jsem si film pustila. Je to úžasný film o hledání sebe sama. Aaron, který je vychován v duchu nějaké víry, se pere sám se sebou a je vidět jak tím trpí. Naproti tomu Chris, který je hrdý gay a vede bohémský život. Po setkání si oba začínají uvědomovat, že od života chtějí víc než mají a táhne je to k sobě. Jejich příběh mě zasáhl. Film doporučuju, já sama si ho uložila mezi svoje oblíbence.
