The Falls: Testament of Love (2013)

Testament lásky - už ten název je jak od Pilcherové, jenže to je aspoň dobrá řemeslnice. Jestliže The Falls, předchůdci tohoto filmu, řada diváků vytýkala slabý děj, zde je děje až až, celý je ale přesně v duchu toho, čemu se dřív říkávalo "román pro služky". Oba hrdinové se po pěti letech potkávají znovu a láska se opět rozhoří. Jeden z nich je ovšem ženatý a má malou holčičku, když ho předtím autoritativní otec donutil k "terapii", která ho měla vyléčit z homosexuality, marně. Přimíchejme silné náboženské cítění jeho rodiny, a na dramata, teatrální proslovy, hysterčení a potoky slz je zaděláno. Je velmi obtížné dívat se až do konce. Obtížné je i hodnotit práci herců, protože scénář i režisér je nutí k hraní na úrovni vesnických ochotníků. Jon Garcia se dobrým směrem rozhodně neposunul.

Paradoxní je, že příběh vyznívá ve prospěch gayů. Působí to, jako by liberálnější křídlo vedení mormonské církve, které je ochotné gaye akceptovat, části filmu Garciovi přímo nadiktovalo dogmatickým jazykem srozumitelným pro hluboce věřící. Ovšem i záběr na dokument, který prozrazuje vyústění příběhu, je kratinký, při běžném sledování na plátně či v TV nemá divák šanci ho přečíst. Takhle se u nás za minulého režimu nenápadně vypouštěly progresivnější myšlenky: "abychom nepopudili" (kdo si dnes vzpomene, co se za perestrojky muselo balit do obratu "objektivizace hodnotových nástrojů"?) Pokud takové tlaky opravdu působily, bylo na Garciovi, aby jim odolal.

Krásny film!

Tento díl se mi líbil více než ten první. Nicméně... patrná snaha jít více do hloubky psychologie postav chvályhodná sice je, ale jinak má dílko daleko k dokonalosti (např. hrozné střihové stmívačky či zvuk) Nesedí mi ani jakási počáteční strojeně přepálená odtažitost Chrise a teatrálnost obou hrdinů v závěru filmu, byť, víme, u amiků nic neobvyklého. Postrádal jsem zkrátka tu pověstnou špetku víry v to, že je to tak.
Snad, kdyby se tvůrci se svým dítětem více vymazlili, mohl to být zajímavý počin.

Tento druhý díl řeší sice závažné téma, které jistě zaujme, ale místo filmu v tom vidím spíše TV přepis nějaké činohry, v lepším případě TV inscenaci. Poslední část byla zdlouhavá, "americky dojemná a plná rodinné lásky". A zase ty rybí polibky, až moc velké zvraty u postavy Chrise (Benjamin Farmer), trošku úsměvná scéna, kdy musí ukázat tu svou velkou bílou prcinu, když si honí před zrcadlem ferdu. Nejvíce jsem kupodivu věřil tomu příteli od RJ, který to, že ho strašně miluje, zahrál dost přesvědčivě. Nebýt toho tématu, tak je to pro mě film k vymazání ...

Doporučuji pro diváky, kteří zhlédli pilotní díl The Falls a líbil se jim.

Na první pohled by se mohlo zdát, že si Jon Garcia ukousnul příliš velké sousto, kterým se místy dávil. Je ale teprve na začátku své profesní kariéry, proto si zaslouží shovívavost ze strany diváků. Až na zvuk, díky kterému trpí mnohá místa. Přesto vytvořil poměrně zajímavé, sice ne moc originální, pokračování loňského snímku o zakázané lásce, ve kterém se snaží vše vysvětlovat. Někdy až zbytečně polopatisticky a nenechává divákovi prostor si domýšlet. A konec? Není zase tak otevřený, pokud se člověk zblízka podívá na záběr "lístku"...

Obávám se, že Jon Garcia na tenhle sequel loňského filmu The Falls příliš pospíchal. Příběh je nepromyšlený, několikrát se láme v podivných zvratech, konfliktní situace občas překročí hranice zdravého rozumu a herci v nich přehrávají až k hysterii.
Ještě víc se spěch odráží v postprodukční práci: poněkud bezradný střih nepomáhá rytmu ani napětí, přímo trestuhodný je však nezájem zvukaře: kontaktní zvuk jako by nikdo barevně nekorigoval, v jediném dialogu často slyšíme dvě nebo tři úplně odlišná akustická prostředí. Občas jsou jednotlivé utopené věty kvůli srozumitelnosti zesilovány tak lajdácky, že s nimi skokem vyjedou i šumy a hluky pozadí. Tohle všechno se v dnešním digitálním studiu dá poměrně snadno ošetřit - tady to ovšem vypadá, jako by zvukař jednoho dne práskl dveřmi a nechal za sebou spoušť, z níž se pak bylo nutné nějak vylízat.
I hudba, která byla zejména ve zpívaných pasážích působivou kvalitou v předchozím filmu, je tady nijaká a bez nápadu. Všimnete si toho zvlášť v závěrečných titulcích, v nichž běží stejný motiv jako ve Falls. Rozdíl je až bolestivě názorný.
Polootevřený konec vyvolává dojem, že si autoři nechávají prostor pro další sequel - pokud k němu nepřistoupí s větší odpovědností, mohlo by to skončit jako zbytečná snaha.